Snad nejbližší k připodobnění s češtinou jsou méně srozumitelné dialekty na národnostních hranicích, například dodnes s Polskem, kde se mluví tzv. laštinou či Těšínským nářečím.
My Češi coby jakozykově miniaturní národ tohle neznáme. Že by se náš jazyk v průběhu historického vývoje dokázal rozšířit do dalších částí světa, tam zakořenit a získat nezvykle pozměněné formy. Mnohdy takové, že je rodilý mluvčí vůbec nepovažuje za nové, samostatně větve vyrůstající z jeho původního jazyka.
Jamajská ‚lidová angličtina‘ neboli Patois neboli Patwa (odvozeno ze starofrancouzského výrazu pro pracku či tlapu, čili česky by to byla asi „zpackanina“) vznikla v 17. století, kdy se původně dlouhou dobu indiánská a posléze španělská Jamaica (od indiánského Xaymaca – země dřeva a vody) stala britskou kolonií. Dodnes se v ní mluví i ‚čistou angličtinou‘.
Následkem toho, že se tato kolonie podílela velkou měrou na importu otroků ze západní Afriky, zde došlo k vývoji nového jazyka, který míchá slova převážně z angličtiny, ale i z jiných evropských jazyků, s africkými slovy.
Vlastně se jedná o relativně nový, samostatný jazyk, protože jeho gramatická struktura je zcela odlišná od angličtiny, naopak je daleko podobnější té v původních jazycích afrických otroků.
Tento proces, vlastně hned dva – pidžinizace (zjednodušení cizího jazyka pro dorozumívací účely) a kreolizace (následné vytvoření plnohodnotné gramatiky a slovní zásoby) se neodehrál pouze na Jamajce, ale i v mnoha dalších, dnes již bývalých, koloniích.Nejčastěji uváděným příkladem bývá Libérie a její Pidgin English coby oficiální jazyk a zároveň běžně používaný ‚lidový‘ jazyk této země. A nejen v koloniích – stejně vznikly kdysi z ‚římské‘ latiny současné románské jazyky jako francouzština, italština, španělština či rumunština.
Co se týče rozšíření, není to zase tak ‚malý‘ jazyk, mluví jím téměř čtyři miliony lidí ať už na Jamajce samotné, tak v jamajských diasporách, hlavně v USA.
Má zvláštní rytmus i melodii, která se uplatňuje hlavně v reaggae hudbě. Ale občas jím jako ‚kódovým jazykem‘ mluví jamajští sportovci a uplaťnuje se i jako ‚poznávací znamení‘ v internetových diskuzích.
Zde máte několik nejdůležitějších frází a hned pod nimi video, které vás naučí jejich správnou výslovnost a také některé další užitečné věty.
Hail up, waa gwaan = Hello, how are you/what´s up
Likkle more = See you soon
Nyam = to eat
Mi deh yah = Everything´s good/all right
Mi go a door = I´m going outside
Mi soon come = I will be right back
Problém trochu nastává s tím, že Patois se liší i na samotné Jamajce - záleží na tom, z jaké oblasti a sociální skupiny pocházíte, takže například anglickou větu He´s working over there můžete slyšet ve třech různých verzích: (h)e (h)is workin' over dere, im workin ova deh suh, im ah wok oba deh suh.
A na závěr ještě vysvětlení toho s Bobem Marleym na začátku. Anglická věta „Bob Marley was a Rastafarian so I don’t think he ate pork“ se v patois řekne (napíše) takto: „Bob Marley did a Rasta man suh mi nuh think him did nyam pork.“
A když už jsme u Boba Marleyho, TADY si můžete přečíst o tom, jak jamajské reggae ovlivnilo nejen evropskou hudbu.