fb pixel Odsuzuji vás k smrti přejetím, napsala Olga Hepnarová, rozloučila se se svou chatou a přejela osm lidí – G.cz
Vyhledávání

Odsuzuji vás k smrti přejetím, napsala Olga Hepnarová, rozloučila se se svou chatou a přejela osm lidí

Hepnarová trpěla psychickými problémy, dominantní matka, chladný otec ani zmatená sexualita jí moc nepomohli. V hraném filmu Já, Olga Hepnarová, si vražedkyni zahrála polská herečka Michalina Olszanská. + DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Olga Hepnarová je bezesporu smutnou postavou naší historie. Mohla z ní být všeznalá knihařka nebo spolehlivá řidička, jenže osud jí nepřál. Její neustále se zhoršující duševní stav ji nasměroval na scestí, z něhož nebylo návratu. Dnes si připomínáme den, kdy s vypůjčeným nákladním vozem najela na tramvajovou zastávku, kde následně zavraždila 8 osob. Jak vlastně probíhal tento hrůzostrašný čin?

Martin Miko
Martin Miko Aktualizováno 7.7.2022, 09:44

Zkušená řidička se schizofrenií

Před 49 lety se nechvalně proslulá a psychicky narušená Olga Hepnarová rozhodla, že se pomstí společnosti. Kvůli špatnému psychickému stavu žila v přesvědčení, že ji celý svět nenávidí a všichni lidé stojí proti ní. Situace zašla do takového extrému, že si vymyslela, že ji lidé na ulicích bez jakékoliv příčiny zmlátili, takže se v její choré mysli začal utvářet plán, jak co nejefektivněji zničit co nejvíce životů. V úvahu připadalo například vykolejení vlaku nebo odpálení výbušniny na veřejném místě. Další možností bylo vystřílet nějaký veřejný prostor. Dokonce se kvůli tomu přihlásila i do střeleckého kroužku v rámci organizace SVAZARM. I možnost střelby si nakonec rozmyslela, protože by ji mohl někdo na ulici velmi rychle zneškodnit. Složité by bylo i sehnání střelné zbraně. Vjet velkým automobilem do davu lidí byla nakonec jasná volba.

Nastal den s velkým D. Úterý 10. července 1973 bylo pro mnoho lidí osudovým datem. Olga se ještě den před plánovanou akcí jela rozloučit se svou chatou, kde trávila mládí, a rovněž dala navždy sbohem svému oblíbenému trabantu, který shodila ze srázu. V den útoku s nákladním automobilem nejprve absolvovala sedmikilometrovou zkušební jízdu, během které musela dokázat, že je schopna řídit takto velký vůz. Nikomu v hostivařské půjčovně nepřišlo divné, že si dvaadvacetiletá dívka jen tak půjčuje „náklaďák“. Následně zaplatila 260 korun za půjčku a 20 korun za testovací jízdu, a vyrazila směrem do centra Prahy. Okolo poledne rozeslala totožné dopisy do několika redakcí s vyjádřením o svém plánovaném činu a v půl druhé odpoledne vjela s nákladním automobilem do skupiny asi 30 lidí, kteří čekali na tramvajové zastávce na Strossmayerově náměstí. Výsledkem atentátu bylo 8 mrtvých lidí, 6 těžce a 6 lehce zraněných.

Když vozidlo zastavilo, lidé si mysleli, že se Olze udělalo při jízdě špatně, nebo že se vozidlo porouchalo, a proto jí pomáhali. Prozradila jim však, že do lidí najela schválně. Ve voze s sebou měla rovnou zabalené oblečení a cigarety, aby je pak mohla využít ve výkonu trestu. Ke svému činu se hrdě hlásila a při vyšetřování dokonce prohlásila, že je jí líto, že nezabila mnohem víc lidí. Navíc litovala toho, že mezi zavražděnými nebyli například i její rodiče, především matka, kterou nenáviděla.

Obhajoba samozřejmě tvrdila, že se u Hepnarové projevuje schizofrenie, ona však tvrdila, že se cítí naprosto v pořádku a stála si za tím, že celá společnost je proti ní, že ji vyloučila a sama ji tak dohnala k nenávistnému činu. Proto se rozhodla ji tímto způsobem exemplárně potrestat. U soudu se nicméně spekulovalo i o tom, jestli za jejím činem nebyl politický motiv. Hepnarová totiž vraždila 5 let od pražského jara 1968, což přišlo komunistům podezřelé. Jako tehdy skoro všechno.

Nakonec se soud dne 6. dubna 1974 rozhodl uznat Olgu Hepnarovou vinnou z vraždy. Za to na ni čekal trest smrti. Její matka sice podala odvolání, ale bohužel. Dokonce se dožadovala i milosti u předsedy vlády Štrougala, ale i ten ji zamítl. Nakonec byla Olga Hepnarová popravena oběšením dne 12. března 1975 v pankrácké věznici. Těsně před smrtí ji hrdinství přešlo a s bachaři se cestou na popraviště rvala. Zároveň se stala poslední popravenou ženou v Československu.

Podobné články

Doporučujeme

Další články