Odborná veřejnost přitom nejčastěji upozorňuje, že onemocnění COVID-19 má u kuřáků vážnější průběh než v případě nekuřáků. Obecně se to přičítá poškození plicní tkáně v důsledku užívání tabáku, což vede k celkovému snížení imunity. K tomuto názoru se ve svých analýzách přiklonila i Světová zdravotnická organizace (WHO). „I některé medicínské výzkumy z Číny tak vysvětlují, proč COVID-19 častěji postihuje muže než ženy. Spotřeba cigaret u mužů totiž bývá několikanásobně vyšší,“ říká Lukáš Kohoutek, prezident České koalice proti tabáku. Upozorňuje však, že COVID-19 je stále nutné považovat za nový fenomén, jehož zkoumání je pořád ještě v počátečních fázích.

Srovnáním dostupných odborných prací lze ale dosáhnout jistého konsensu. Kouření z nich vychází jako důležitý faktor. Spíše než o vyšším riziku nákazy u kuřáků, svědčí o tom, že se potýkají s vážnějšími zdravotními komplikacemi. „Z metaanalýzy různých studií vyplynulo, že u kuřáků je až 2,25krát pravděpodobnější vážnější průběh nemoci než u nekuřáků. Obecně lze totiž říci, že vážnější průběh nemoci COVID-19 pozorujeme u pacientů s jinými zdravotními problémy. Mezi ty mohou patřit i onemocnění způsobená užíváním tabáku,“ vysvětluje Kohoutek.

Uprostřed debaty o hrozícím přetížení zdravotnického systému v důsledku rostoucího počtu hospitalizací pacientů s COVID-19, i zvýšeného rizika nákazy zdravotnického personálu, lékaři prostřednictvím iniciativy Daruj lůžko žádají kuřáky, aby spotřebu cigaret omezili. Věří v potenciál uvolnění až tisíců akutních lůžek i snížení pracovní zátěže oproti současnému stavu. Lékaři vyzývají ty, kdo se snaží se svou závislostí skoncovat, aby využívali služeb dostupných poradenských služeb.

„Situace kuřáků je v tomto období obzvláště složitá. Riziko těžšího průběhu je nasnadě, zároveň současná životní realita často závislé dohání k vyšší spotřebě, což zdaleka neplatí jen o cigaretách,“ podotýká Kristýna Fišerová, vedoucí týmu konzultantů bezplatné Národní linky pro odvykání 800 350 000, kde se věnují i závislosti na alkoholu, patologickém hraní, lécích a nelegálních drogách. Omezené fungování společnosti se podle jejích slov navíc negativně podepisuje na celkovém psychickém rozpoložení řady závislých kuřáků, což vede právě k nadužívání návykových látek, které se jim jeví jako jediná možnost, jak sílící duševní nepohodu nějakým způsobem řešit.

Přesto se asi nikdy nenabízela vhodnější doba, kdy s kouřením přestat. Národní linka pro odvykání 800 350 000 poskytuje bezplatné poradenství a její konzultanti mají za úkol poskytnout každému volajícímu podporu při zvládání závislosti krok za krokem. „Využíváme například Dne D, tedy zlomového okamžiku, kdy cigarety závislý odstřihne přímo ze dne na den, zpravidla s využitím náhradní nikotinové terapie. Pokud se chuť na cigaretu dostaví, máme pro naše klienty připraveno desatero kroků, co dělat, aby náhlému nutkání odolali,“ popisuje některé zásady adiktologické pomoci Kristýna Fišerová.

Mezinárodní nekuřácký den vyhlásila Mezinárodní unie proti rakovině už v roce 1977. V České republice si jej připomínáme od roku 1992. Připadá vždy na třetí listopadový čtvrtek. Smyslem je připomenout si zdravotní rizika s kouřením spojená. Na kouření se tak nehledí pouze jako na nepříjemný zlozvyk, ale i závažnou adiktologickou diagnózu, která si žádá odbornou pomoc.