Dopady protikuřáckého zákona zkoumá nová studie realizovaná Klinikou adiktologie 1. LF UK, sledující reprezentativní vzorek kuřáků v 7 měsících před a 7 měsících po zavedení zákona. Až 80 procent kuřáků, vybraných pro účely studie 5 praktickými lékaři z řad jejich pacientů, sice považuje své zdraví za hlavní důvod, proč se snaží kouření zanechat, určité posuny v jejich chování jsou ale způsobeny i jinými důvody, mezi které patří i zavedení tzv. protikuřáckého zákona.
Konzumace cigaret se snižuje
Konzumace cigaret se přesunula z restaurací do ulic, kde stoupla na 4,5 kusu z předchozích 1,8. Češi naopak vykouří méně cigaret doma, v zaměstnání a logicky v restauracích. To má za následek změnu míst, kde se s kuřáky nejčastěji setkáme – přesunuli se do ulic, kde kouří až 30 procent uživatelů, více jich ale najdeme i v domácnostech a v zaměstnání. Průměrně český kuřák spotřebuje 12,9 cigaret denně, což je o 2,1 méně než před zavedením protikuřáckého zákona.
Oproti zvýšené spotřebě na ulici klesla konzumace v restauračních zařízeních, a to z 5 kusů na pouhých 0,8. Sestupnou tendenci výzkumníci zaznamenali i v případě kouření doma (posun ze 7 na 6,3) a o jednu desetinu klesla spotřeba v zaměstnání (na nynějších 3,6). Většina účastníků studie udává snížení průměrné denní spotřeby z 15 kusů na 12,9 a zvýšení subjektivní motivace pro nastoupení cesty odvykání ze 5,08 na 5,44 bodů na pomyslné desetibodové škále.
Opak k těmto posunům ukazují data o místech, kde kuřáci kouří nejčastěji. Ta již nevypovídají o počtu spotřebovaných cigaret, ale naopak o počtu kuřáků v určitých lokalitách. Zatímco v restauračních zařízeních kleslo procento kuřáků z 22,1 na zanedbatelných 0,5, na ulicích sledujeme rapidní nárůst z 3,8 procent na výše zmíněných 30. Lidé také více kouří doma, kde výskyt kuřáků vzrostl o 10 procentních bodů na 44,2, a v zaměstnání dosahuje podíl kuřáků hodnoty 20 procent oproti předchozím 11,5.
70 účastníků studie udává za preferovanou formu odvykání svépomoc. Podstatně méně kuřáků pak využívá terapie náhradním nikotinem (19) nebo odvykání s podporou rodinných příslušníků (9). Až na chvostu žebříčku se umístily varianty využívající odborné pomoci, kdy pomoc adiktologa, lékaře či k tomuto účelu vyráběných léků preferují shodně pouze 4 respondenti. Jeden účastník studie uvedl, že využívá služeb poskytovaných Národní linkou pro odvykání kouření (NLOK). Během roku 2017 Linka vypořádala téměř 1 200 hovorů a přes 60 % klientů hodnotí její přínos pozitivně. 44 % přitom v době průzkumu stále nekouřilo. Statistická data totiž dokazují, že pouhá 4 % pokusů odvykání nikotinismu bez odborné pomoci se ukážou z dlouhodobého hlediska úspěšnými.
„Ukázalo se, že se zavedením protikuřáckého zákona vzrostla i motivace kuřáků k opuštění tohoto návyku. Národní linka pro odvykání kouření jim je schopná v tomto ohledu pomoci – a to nejen odbornými radami, ale i díky empatickému přístupu konzultantů, kteří neodsuzují a naopak motivují," shrnuje poslání NLOK Lukáš Kohoutek, prezident České koalice proti tabáku. Na telefonním spojení 800 350 000 se zájemce o odvykání podrobí konzultaci se speciálně vyškolenými odborníky, kteří kladou důraz na konstruktivní vedení s cílem pomoci. Poradenství ocení i ti, kteří tuto možnost teprve zvažují nebo se potýkají s potřebou si zapálit. Služba pomůže i praktickým lékařům v komunikaci s jejich pacienty-kuřáky. Na webu si každý může sestavit seznam svých pociťovaných pro a proti a dle výsledku zvažovat další kroky. Všechny služby NLOK poskytuje zdarma, tudíž se na ni může obrátit opravdu každý, kdo odvykání zvažuje, bez obav z navýšení svých výdajů.
Světová zdravotnická organizace (WHO) stanovila hlavním tématem Světového dne bez tabáku pro rok 2018 souvislost užívání tabákových výrobků a úmrtnosti v důsledku kardiovaskulárních onemocnění. Odborníci na poli kardiologie v nich vidí vůbec nejrozšířenější příčinu lidských úmrtí a vliv tabáku sledují až ve 12 % případů, čímž se řadí na druhé místo hned za vysoký krevní tlak.
Tým, stojící za projektem Národní linky pro odvykání kouření, do budoucna plánuje spuštění dalších dvou sesterských projektů – Národní linky pro odvykání alkoholu a Národní linky pro odvykání gamblingu. K tomu má dojít na podzim letošního roku.
Studie, která si stanovila ambici být časosběrnou sondou sledující dopady nových pravidel na návyky průměrného českého kuřáka, se zúčastnilo 131 oslovených kuřáků. Cílem tedy nebylo získat data zobecnitelná na celou populaci, tudíž ani její výsledky nelze takto interpretovat. Průměrný věk sledovaných kuřáků se ustálil na 47 letech, přičemž věkové rozmezí sahá od jedinců ve věku 19 let až po 77 let. 61 procent vzorku tvoří ženy, ve zbylých 39 procentech jsou pak zastoupeni muži. V 85,5 procentech přitom šlo o denní spotřebitele cigaret a ostatní tabákové výrobky se tak ve výsledcích projevují pouze nepatrně.
Podobné články
Doporučujeme
