1. Narození v Husinci
Zatímco o jeho smrti se toho ví poměrně hodně, s narozením už je to horší. Historické prameny se rozcházejí. Narodil se mezi lety 1369 až 1371 v Husinci. Jenomže bylo to opravdu v Husinci na Prachaticku? Někteří historikové mluví o tom, že se jeho rodné stavení nacházelo v Husinci na Mladoboleslavsku či dokonce v Husinci u Prahy. Husinec v jižních Čechách však jasně vede.
2. Na univerzitě v Praze
Traduje se, že nepocházel ze zámožné rodiny a odmala se musel hodně ohánět. Poté, co dokončil vzdělání na škole v Prachaticích, odešel na studia do Prahy. To bylo v roce 1390. O šest let později se Jan Hus stal bakalářem teologie. Později na univerzitě sám přednášel a na přelomu 14. a 15. století byl vysvěcen na kněze. Jeho kariéra odstartovala.
3. Inspirace Viklefem
V této době se Hus také seznámil se spisy anglického filozofa a reformátora Jana Viklefa, které jej v mnohém inspirovaly. Čerpal z nich pro svou odbornou práci a později pak i pro kazatelskou činnost. Spisy Husa nadchly, souhlasil s Viklefovým odsouzením tehdejšího fungování církve. Jenomže soudobá církev považovala Viklefovy ideje za kacířské. K papeži putovalo dokonce několik stížností, že se na pražské univerzitě rozmáhá kacířská nauka.
4. Kázání v Betlémské kapli
Kázání v Betlémské kapli se ujal od roku 1402, v té době už byl děkanem fakulty. Betlémská kaple byla založena v roce 1391 a její zakládací listinou bylo stanoveno, aby se zde kázalo českým jazykem. Hus se nezdráhal říct nahlas svůj názor. Nešetřil kritikou bohatých církevních hodnostářů, čímž si získal obdiv mnoha lidí z různých vrstev. Kněží si však popudil.
5. Hus přitvrzuje
Hus ostře brojil proti smilstvu a svatokupectví. Díky svému učení si získal podporu na nejvyšších místech. Byl oblíbencem pražského arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka, i krále Václava IV. Lucemburského. Hus se dokonce stal i rektorem na pražské univerzitě.
6. Zlomový rok
V roce 1410 se všechno změnilo. Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka se obrátil proti Viklefovým spisům, a tím i proti Husovi. Jako vysoký církevní představitel nemohl přihlížet šíření těchto reformních myšlenek a nechal spisy spálit. Hus nepřestával Viklefa obhajovat, napsal několik spisů na jeho podporu. Nadále kázal v Betlémské kapli, i když to papež zakázal. Poprvé byla nad Husem vyhlášena klatba v červnu 1410 – bylo mu zakázáno kázat v Praze mimo kostely.
7. Útok na nejvyšší církevní autoritu
Hus měl spoustu přívrženců, ale i odpůrců. A nepolevoval. Spor mezi ním a církví přiostřil v červnu 1412, když se postavil proti křížové výpravě proti neapolskému králi. Papež slíbil odpustky všem, kdo se této výpravy zúčastní. Tomu Hus nemohl jen tak přihlížet, odpustky odsoudil a nazval papeže antikristem. Hus začal být nepohodlný i pro královský dvůr a v té době tak ztratil i podporu krále Václava IV.
8. Odchod z Prahy
Hus nesměl vůbec kázat, opustil Prahu a našel útočiště na venkově. Uchýlil se na Kozí Hrádek, později pak na hrad Krakovec. Nepřestával se věnovat kazatelské činnosti a psaní.
9. Koncil v Kostnici
Církevní koncil v Kostnici začal v roce 1413 z popudu papeže Jana XXIII. Hlavním úkolem koncilu bylo řešit otázku sjednocení církve. Husův případ měl být jen okrajovou záležitostí. Hus byl na koncil přizván králem Zikmundem. Domníval se, že zde bude moci hájit své názory, a tak se 11. října 1414 vydal na cestu. K veřejným disputacím, se kterými počítal, ovšem nedošlo. Místo toho byl zatčen a byl zahájen právní proces. Ve vězení mu nebylo odepřeno psát a vznikla zde tak některá jeho díla. Král Zikmund po svém příjezdu do Kostnice žádal o Husovo propuštění, leč nebylo mu vyhověno.
10. Neustoupil
Hus přestál dlouhé věznění, tělesné tresty i psychický nátlak a ze svých názorů neustoupil ani o píď. Postupně také ztratil přízeň krále Zikmunda. Členové koncilu dokonce vybrali zúžený seznam článků, které má odvolat, ale Hus je neodvolal.
11. Rozsudek
Dne 6. července 1415 se na zasedání sněmu už Hus hájit nemohl. Na pořadu bylo vynesení rozsudku. Hus byl prohlášen za kacíře. Verdikt zněl, že bude degradován ze stavu kněžského a jeho knihy spáleny. Hus byl odveden na hranici před městské hradby Kostnice a jeho popel byl následně hozen do Rýna, aby jeho příznivci nemohli uctívat jeho ostatky.
A zde si můžete přečíst o mučení a zavírání duchovních, i násilné likvidaci klášterů: jak komunisté spustili Akci K.