Nejdřív mučení a zavírání duchovních, pak násilná likvidace klášterů: před 68 lety komunisté spustili Akci K

Komunistický režim a církev, to nikdy nešlo dohromady. Nelibost jednoho k druhému v Československu vyvrcholila v noci ze 13. na 14. dubna 1950, kdy proběhla Akce K, známá též jako Bartolomějská noc řeholníků. Přesně po vzoru známé události z francouzské historie vtrhly bezpečnostní jednotky do klášterů a zlikvidovali přes dvě stovky řeholních řádů...

Proces Machalka a spol.

Bylo 13. dubna 1950, blížila se půlnoc. Zatímco většina Československa klidně spala (nebo se k tomu chystala), příslušníci StB, SNB a lidových milic byli v pohotovosti a krůček před přepadením klášterů a řeholních zařízení 7 nejpočetnějších řeholí v ČSR. Tak začala první fáze tzv. Akce K, která později vešla ve známost jako Bartolomějská noc řeholníků. Jejím cílem bylo úplně zlikvidovat řeholní řády u nás. Násilnou a ilegální akci musel komunistický režim ale nějak omluvit, proto se v historii vrátíme ještě o osm dní dříve...

Tehdy byl totiž opat Novoříšského kláštera Augustin Machalka spolu s dalšími devíti řeholníky odsouzen k tvrdému žaláři za protistátní činnost. Vykonstruovaný proces s duchovními probíhal na základě podstrčených důkazů a pomocí mučení a drog vynucených doznání obviněných. Diskreditace představených byla pro Akci K klíčová, Machalka a jeho kolegové u soudu pochopitelně neměli šanci, přesto se snažili upozornit na násilné praktiky, které na ně byly využity. Jejich námitky ale nikdo neposlouchal.

Bartolomějská noc řeholníků

Akce K byla dlouho plánována a původně měla mít několik fází, vedení strany se ale nakonec rozhodlo pro dva rychlé likvidační zásahy, aby zabránilo útěkům řeholníkům a omezilo možnost veřejnosti proti zásahu protestovat. V první vlně členové bezpečnostních složek pochytali 2376 mnichů, kteří byli odvezeni do speciálních internačních táborů. Řeholníci se nebránili, a tak se to obešlo bez násilí.

Druhá etapa, nazvaná K2, pak proběhla mezi 27. a 28. dubnem. V jejím rámci se uskutečnilo ničení klášterů a řeholních zařízení. Byly zabaveny finanční úspory řádů, rozkraden cenný movitý majetek, zmizela řada cenných spisů či uměleckých děl a samotné budovy byly tímto krokem vydány na pospas chátrání, případně cíleně ničeny. Znamenalo to nevratný a vážný zásah do českého kulturního dědictví. Řeholníci byli v táborech nuceni k náročné fyzické práci a účasti na "převýchovných" školeních, většina jejich řádů byla formálně rozpuštěna a přesto, že několik mnichů podlehlo a vrátilo se do civilního života, většina se svého přesvědčení držela.

Na Akci K o několik měsíců později navázala Akce Ř, která znamenala totéž v bledě modrém; šlo o likvidaci ženských řeholních řádů v Československu, průběh tohoto zásahu byl ale oproti Bartolomějské noci řeholníků trochu mírnější a pozvolnější.

A tady 50 let lynčování katolické církve komunistickým režimem.


Komentáře

Doporučeno pro vás