Mona Lisa
Na počátku 20. století nebyla dnes již veleznámá díla Leonarda da Vinciho napříč širokou veřejností tolik známá. Portrét dámy s tajemným úsměvem sice své místo v Louvru měl, ani zdaleka před ním ale nestály davy lidí jako dnes.
O jednu z „nejdrzejších“ krádeží se postaral Vincenzo Perugia, jenž 21. srpna roku 1911 vešel do Louvru, sundal slavný obraz ze zdi, schoval si jej pod šaty a z muzea utekl. Zatímco byl celý francouzský národ zaskočen, začaly se množit teorie o tom, co se s uměleckým dílem s nevyčíslitelnou hodnotou mohlo stát a kdo za případnou krádeží stojí.
Většina společnosti věřila, že do krádeže nemohli být zapojeni profesionální lupiči, neboť by si nepochybně uvědomili, že by bylo příliš nebezpečné ukrást a následně se pokoušet prodat jeden z nejslavnějších (mezi odborníky, kteří jsou za něj ochotni zaplatit) obrazů světa.
Zloději nevědomky pomohl pracovník Louvru
Zajímavým příběhem je i krádež samotná. Když zloděj sundal slavný obraz ze zdi a vydal se pryč z muzea, narazil na zamčené dveře, které nemohl překonat. Náhodou šel však kolem jeden z dalších pracovníků, který s pochopením a úsměvem pomohl svému „kolegovi“ (přestrojenému zloději) z muzea ven a dveře odemkl. Pracovníci Louvru celý další den netušili, že byl obraz odcizen. Mnoho z vystavených obrazů se totiž často sundávalo za účelem čištění nebo fotografování.
V Paříži se mimo jiné tradovalo, že za krádeží obrazu stojí Němci, aby ponížili Francouze. Vyšetřovatelé a detektivové hledali obraz více než dva roky, aniž by našli jedinou větší stopu. V listopadu 1913 ale italský obchodník s uměním Alfredo Geri obdržel dopis od muže, který si říkal velice příhodně Leonardo.
Dopis naznačoval, že Mona Lisa se nachází ve Florencii a za velmi vysokou částku může být „vrácena“. Jednalo se vlastně o jakousi obdobu výkupného za rukojmí, přičemž rukojmím byla právě Mona Lisa.
Zadržení zloděje a znovunalezení Mony Lisy
Když se Vincenzo Perugia pokusil získat výkupné, byl pochopitelně ihned zajat. Obraz byl znovu úspěšně nalezen, a dokonce v nepoškozeném stavu. Perugia, bývalý zaměstnanec Louvru, tvrdil, že jednal z vlastenecké povinnosti pomstít Itálii v souvislosti s Napoleonem.
Perugia byla však již v minulosti odsouzen za loupež, přičemž jeho deník se seznamem sběratelů umění vedly většinu lidí k domněnce, že jednal výhradně z vlastní chamtivosti. Perugia si odpykal sedm měsíců svého ročního trestu a poté sloužil v italské armádě během první světové války.
Mona Lisa byla navrácena do Louvru, kde byla zavedena vylepšená bezpečnostní opatření na její ochranu. Její celosvětová známost po krádeži a slavném znovunalezení rapidně stoupla.
Zdroj: History, Český rozhlas