Když se řekne Kotva, tak se snad každému Čechoslovákovi vybaví obchodní dům v samém centru Prahy. Byla postavena primárně s jedním cílem - měla se stát symbolem hojnosti a bohatství socialismu, být prostě jakousi jeho výkladní skříní! Dnes je to přesně 45 let, kdy se koupěchtivým občanům otevřela.
Obchoďák Kotva jubilantem
To bylo tenkrát slávy, když největší obchodní dům tehdejšího Československa otevřel své brány. Připomeňme si trochu historii této kulturní památky. Ano, Kotva – typická představitelka tzv. brutalismu, tj. moderního architektonického stylu, který svůj vrchol zažíval v letech 1954–1970 a jehož název vychází z francouzského béton brut, („drsný beton“), za ní byla prohlášena po jistých tahanicích v dubnu 2019.
Proč je Kotva Kotvou
Kotva se nachází v samém centru Prahy, na náměstí Republiky. Jméno dostala po budově, která s ní sousedila. Na místě obchodního domu původně stával románský kostel svatého Benedikta. U něho byla před polovinou 13. století přistavěna komenda pražských německých rytířů, která měla pevnostní charakter a souvisela se současně vybudovaným staroměstským opevněním. Strahovští premonstráti zde posléze v 17. století zřídili vysokoškolský areál Norbertinum a také barokně přebudovali kostel dle plánů Domenika Orsiho, nově zasvěcený sv. Norbertovi, proto ten název. Kostel byl ale na konci 18. století zbourán, aby uvolnil místo Novoměstského ústavu šlechtičen, který byl místo něj postaven. Ale v historii se nejednalo o poslední bourání na tomto místě. Aby mohla pýcha socialistického hospodářství vyrůst, musely být zbourány některé cenné domy z 19. a počátku 20. století a zničeno bylo zejména archeologicky významné území, které z časových důvodů nemohlo být dostatečně prozkoumáno.
Made in Sweden
Obchodní dům Kotva byl postaven v první polovině 70. let podle návrhu manželů Věry a Vladimíra Machoninových. Právě oni se stali zářnými představiteli brutalismu a Kotva není jejich jediný počin, kterým se zapsali do dějin moderní architektury. Kromě Kotvy jsou podepsaní podobou hotelu Thermal v Karlových Varech nebo také české ambasády v Berlíně. Ale o Machoninových až za chvíli… Zůstaňme ještě chvíli u dnešní oslavenkyně.
Kotvu postavila švédská stavební společnost SIAB, což bylo v té době něco naprosto neobvyklého. Švédové dostali zakázku, protože byly schopní dílo dokončit rychle a kvalitně. Navíc byli schopní dodat západní technologie, jako třeba výtahy či eskalátory. A tak se v centru Prahy ocitl kus Švédska.
Samotná stavba byla zahájena v roce 1972 a ke slavnostnímu otevření došlo právě 20. února 1975. Půdorys tvoří mnoho šestihranů, které jsou vzájemně propojené. Kotva má pět nadzemních pater, vzájemně propojených celkem deseti eskalátory (dvě šachty po pěti eskalátorech) a zhruba stejný počet podzemních, sloužících jako garáže a dnes jako supermarket.
Jak už jsme se zmiňovali, Kotva se měla stát symbolem hojnosti a bohatství socialismu, a proto na slavnostní otevření zamířila velká spousta lidí. Všichni doufali, že zde seženou něco jiného než běžný sortiment. Největší obchodní dům v Československu však nic až tak převratného nenabízel a řadu lidí zklamal. Krom toho se samozřejmě ani Kotvě nevyhnuly problémy se zásobováním, hojnost všeho tak byla vidět jenom na papíře, ale ne v samotných regálech. Tam to dost často vypadalo jako všude jinde v obchodech v té době – pusto prázdno. Jó, ale bylo to pusto prázdno v Kotvě. A to musel každý tehdejší návštěvník Prahy vidět. Bez návštěvy Kotvy by se domů na venkov vrátit nikdo nemohl. Pozor - vůbec to nemyslíme nijak zle, ale tak to prostě tehdy bylo.
Navrhovali brutální stavby
Tvář Kotvě dali manželé Machoninovi. Právě oni jsou považovaní dodnes za nejvýraznější představitele českého brutalismu a Kotva je asi společně s karlovarským hotelem Thermal jejich nejznámějším počinem.
Manželé se poznali během studií a již v roce 1967 si založili vlastní studio, Architektonický ateliér Alfa, které prakticky okamžitě začalo slavit úspěchy v architektonických soutěžích. Protože ale ani jeden z Machoninových nepodepsal souhlas se sovětskou okupací, stali se trnem v oku komunistickému režimu.
Architektonický styl nazývaný brutalismus, který Machoninovi ve svých projektech používali, pracoval hlavně s betonem a byl symbolem moderní architektury 50. až 70. let. Brutalistické stavby jsou typické právě svou monumentálností a tím, že z podstaty ignorují okolní zástavbu a v rámci místa působí dominantně, což je jim mnoha kritiky vytýkáno. Ostatně obchodní dům Kotva na Náměstí republiky, jehož půdorys připomíná včelí plástve, je typickou budovou, kteří jedni nenávidí a považují ji za paskvil, a druzí ji milují a považují za klenot architektonické moderny. Je na vás, k čemu se přikloníte vy. Nám v redakci se líbí.
Režim je moc nemiloval
Paradoxem bylo, že Machoninovi od počátku 70. let měli za své názory režimem zakázáno účastnit se architektonických soutěží a museli se věnovat jen interiérové tvorbě. Výstavba jejich brutalistických staveb se z konce let šedesátých protáhla a mnoho lidí se naopak domnívalo, že architekti nově vyrůstajících budov jsou jedni z prominentů komunistického režimu. Opak byl pravdou. Naplno se své práci mohli Machoninovi v obnoveném ateliéru Alfa věnovat až po sametové revoluci, nicméně Vladimír Machonin v roce 1990 zemřel, a tak musela Věra Machoninová na dalších projektech například na náměstí města Štětí nebo v centru Jablonce nad Nisou pracovat sama. Věra Machoninová má tři dcery, ale jen jedna se vydala ve stopách rodičů a stala se architektkou, dvě jsou špičkové lékařky.
Dnes je o Machoninových opět po čase slyšet, a to v souvislosti s rekonstrukcí hotelu Thermal v Karlových Varech. Rodina slavných architektů si prostřednictvím vnoučat manželů Machoninových posteskla, že s ní majitel hotelu, což je stát, a také vedení hotelu dostatečně o rekonstrukci a jejím průběhu nekomunikuje. Druhá strana tvrdí opak. Tak se nechme překvapit, ale zatím to nevypadá, že byThermal přišel o svůj charakteristický vzhled.
Stejně tak jako obchoďák Kotva, který svým brutálně brutalistickým vzhledem tvoří dodnes hrdou dominantu náměstí Republiky. A na rovinu – proti naproti stojícímu Palladiu si dodnes zachovala respekt a jistou formu elegance. Což se o té barevné hrůze naproti vážně říct nedá. Takže, vše nejlepší, paní Kotvo.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
