Svátek veselí a uvolněné zábavy se změnil v noční můru. Tradiční německý pivní festival Oktoberfest se přesně před 43 lety stal terčem teroristického útoku, který spáchal mladý pravicový radikál Gundolf Köhler. Pozadí útoku, při němž zemřelo 13 lidí a více než 200 jich bylo zraněno, není dodnes zcela jasné.
Místo radosti masakr
Pivní festival v Mnichově je jednou z největších německých společenských událostí celé roky a pravidelně jej navštěvují statisíce lidí. Tato radostná událost se ale před 43 lety proměnila v dějiště masakru - Západní Německo si sice prožilo svůj díl teroristické vlny, která se v 70. letech prohnala západní Evropou, ale útok z 26. října 1980 na Oktoberfestu patří k nejhorším teroristickým činům v poválečných dějinách země. Mladý jednadvacetiletý student geologie a stoupenec krajně pravicového hnutí Gundolf Köhler umístil do odpadkového koše poblíž hlavního vchodu podomácku vyrobenou bombu naplněnou hřebíky. Ta následně explodovala.
Nálož byla umístěna ve výši pasu, takže následná exploze byla o to více zničující – útok zabil 13 lidí, včetně samotného atentátníka. I když se původně spekulovalo o sebevraždě, následné vyšetřování prokázalo, že Köhler zřejmě nepředpokládal, že bomba vybuchne tak brzy. Dalších 211 lidí bylo zraněno, přičemž padesáti z nich útok způsobil velice vážné celoživotní zdravotní problémy, kvůli kterým nemohou vést normální život.
Neonacista, nebo sexuálně frustrovaný podivín?
Následné vyšetřování se stalo terčem velké kritiky – dodnes není zcela jasné, zda Köhler jednal sám nebo zda byl útok dílem organizované skupiny německých neonacistů. Atentát se odehrál pouhých 9 dní před parlamentními volbami a existují teorie, že krajní pravice měla v plánu útok svést na levicové teroristické skupiny, které v 70. letech páchaly většinu teroristických činů v Západním Německu. Podle závěrů tehdejšího vyšetřování Köhler spáchal masakr kvůli svým osobním duševním problémům, které způsobila jeho celoživotní sexuální frustrace, a byl tedy označen za samotářského podivína.
Nicméně, řada indicií naznačovala, že tomu tak nebylo – klíčový svědek Frank Lauterjung, který jen zázrakem celý útok přežil, přestože stál kousek od místa exploze, později vypověděl, že viděl asi půl hodiny před výbuchem Köhlera promlouvat se dvěma muži, jejichž identita nebyla nikdy vypátrána. Zároveň vyšetřovatelé příliš důkladně neprošetřili atentátníkovo napojení na neonacistickou skupinu Wehrsportgruppe Hoffmann, jejíž akce Köhler navštěvoval. Pravdu o jednom z nejhorších teroristických útoků v německých dějinách se tak již zřejmě nikdy nedozvíme.
A tady si můžete přečíst o Dohodách z Camp Davidu.
Podobné články
Jan Studnička
Martin Miko
Doporučujeme
