Hlavně ne špenát!

Příběh plný zvratů, záměn, nedorozumění a humoru - to je story filmu Což takhle dát si špenát z dílny režiséra Václava Vorlíčka a scenáristy/mistra českých komedií Miloše Macourka. Jiří Sovák a Vladimír Menšík hrají meloucháře Frantu Lišku a Jardu Zemánka, kterým nic není svaté. Sotva se dostanou z vězení, kde se ocitli kvůli nepodařené krádeži lihu, už jedou v další levotě. Oba výtečníky si totiž najme majitel kosmetického salónu v hotelu Imperial, spolčený s docentem Mlejnkem z výzkumného ústavu, kde právě vynalezli přístroj k regeneraci starých dojnic. Chce, aby získali přesnou kopii přístroje, která však má bohatým paničkám vracet ztracené mládí. Má to ale háček. Kdo chce léčebnou kúru podstoupit, nesmí v kritické době jíst špenát, který účinky přístroje znásobuje.

Sci-fi komedii, kterou máme dnes všichni zarytou hluboko v srdcích, nebylo vůbec lehké vyrobit. Řadu scén nešlo kvůli jejich povaze točit v reálných lokacích (třeba šlehačkovou bitvu), a tak bylo nutné stavět kulisy. Ty tvořily nejtučnější položku na pomyslném účtu za celý snímek, na jehož konci stála částka 4 820 000 korun. Na polovinu 70. let v ČSR slušná suma, co říkáte?

Většina uměle vytvořených prostor se navíc hned po natáčení vracela na Barrandov. To tvůrcům přidělalo nejednu vrásku, neboť ve Filmových laboratořích je nechtěli nechat kontrolovat materiál. Vorlíček a zbytek štábu se obávali, že materiál vyjde špatně nebo bude zničen, přetočit jej už by ale nebylo možné, anebo by to stálo hodně peněz, které by nemuseli dostat.

Nakonec to ale, jak víme, dobře dopadlo, a snímek Což takhle dát si špenát se dostal na svět včetně skvělé Ivy Janžurové ve dvojroli, z nichž jedna je mimino v těle dospělé ženské. Zásluhu na kvalitách filmu má samozřejmě i řada humorných hlášek. Jejich výběr najdete v galerii tady:

GALERIE Což takhle dát si špenát

+ DALŠÍCH 6 FOTEK + DALŠÍCH 7 FOTEK

A tady 10 nejlepších hlášek z neméně legendárního kousku Marečku, podejte mi pero!