Nejoblíbenější burger Donalda Trumpa
Nejpopulárnější rychlé občerstvení na světě a záchranná stanice všech opilých hladovců, kteří si ve tři ráno zoufale snaží naplnit své prázdné alkoholem nasáklé žaludky teplým jídlem. I když nám to lékaři moc nedoporučují (a kdo viděl kultovní dokument Super Size Me, ví, že mají pravdu), každý z nás se tam jednou za čas na jídlo zastaví. Jedna z položek na jejich menu, sendvič Filet-O-Fish, vyčnívá nad ostatními tím, že jako jediný obsahuje pouze rybí maso. Historie tohoto rybího pokrmu, který je mimochodem nejoblíbenější lahůdkou Donalda Trumpa, sahá k samotným počátkům McDonaldova rychlého občerstvení.
Na přelomu padesátých a šedesátých let se společnost McDonald´s díky novátorskému přístupu legendárního zakladatele Raye Kroca z malého hamburgerového řetězce pomalu rozrůstala do všech koutů Spojených států. Potenciálu restaurací se zlatým obloukem si všiml i nadějný podnikatel Lou Groen z ohijského města Cincinnati, který se v roce 1959 ve svém městě rozhodl založit první pobočku McDonaldu.
I když Groen do podniku napumpoval všechny své úspory a spolu se svou ženou a dětmi pracoval doslova od nevidím do nevidím, restaurace vykazovala pouze velice malý zisk, který jen taktak stačil na zajištění rodiny. Groenův syn Paul, který otci vypomáhal, později řekl, že jeho Lou dělal v podniku snad všechny práce – od manažerování přes vaření až po drhnutí podlahy. I když po několika měsících se začala finanční situace Groenova McDonaldu zlepšovat, páteční tržby byly více než zoufalé – v poslední pracovní den totiž zákazníci v jeho podniku nechali pouhých 75 dolarů, i když pátky bývají tradičně nejvýdělečnější dny v gastronomickém průmyslu.
Rybí sendvič vs. ananasový burger
Groenovi velice brzo došlo, proč jsou páteční tržby tak nízké – Cincinnati totiž bylo z 87 % katolické město a jelikož katolíci v den půstu, tedy v pátek, nejedí maso, neměli si v McDonaldu co dát. Poté, co Groen obešel sousední restaurace, dospěl k jasnému řešení celého postního problému – jeho podnik musí nabízet rybí sendvič, jelikož ryby jsou podle nauky katolické církve postní jídlo.
V roce 1962 se tak Groen vydal za šéfem celé společnosti Rayem Krocem a představil mu svůj vlastní Filet-O-Fish, tedy rybí filet s jedním plátkem sýra a tatarskou omáčkou. Kroc z této představy nebyl zrovna dvakrát nadšený a doslova Groenovi vynadal, „že pokaždé přijde s nějakým idiotským nápadem a že nechce, aby jeho podniky smrděly rybinou“. Namísto toho Kroc vymyslel vlastní katolický sendvič nazvaný Hula Burger, který se skládal z plátku grilovaného ananasu v housce, ten ale po právu přišel nechutný zase Groenovi.
Aby spor vyřešili, oba muži spolu uzavřeli dohodu – na Velký pátek roku 1962 budou vybrané McDonaldy prodávat oba sendviče a ten, který se bude prodávat lépe, vyhrál. Finální skóre bylo pro Kroca zdrcující – zatímco Groenova rybího sendviče se prodalo na 350 kusů, ananasový burger si dalo pouze 6 zákazníků. Kroc ustoupil a Filet-O-Fish se stal první novou položkou na McDonaldském menu, které se dodnes prodá na 300 milionů kusů ročně.
A tady si přečtěte, že podle amerických vědců vás konzumace více než 6 hranolků denně zabije.