Odstartovalo mistrovství světa v ledním hokeji. Díky oficiálnímu sponzorovi Pivovaru Krušovice se s námi můžete podívat do zákulisí. Třeba na to, jak funguje samotné kluziště.
Česko i Slovensko patří co do počtu hokejových stadionů a potažmo i kluzišť ke světové špičce. Lednímu hokeji se u nás jednoduše daří. Údržba sportoviště ale není levnou záležitostí a ročně vyjde na jednotky milionů. Příprava kvalitní plochy je kumšt, na který je potřeba nejen správná technika, ale především zkušenosti.
Vůbec první umělá ledová plocha vznikla v roce 1876 v Londýně. Byla vytvořena poměrně drahým způsobem – směs glycerínu a vody byla pumpována skrz měděné trubky. Systém byl velmi podobný tomu dnešnímu, jen o dost méně sofistikovaný. V USA se první kluziště objevilo v roce 1879 v New Yorku, ale nejvíc jich začalo vznikat v Kanadě. Ledová plocha funguje podobně jako lednička. Schválně se na tu svou podívejte zezadu. Co vidíte? Spoustu zakroucených trubek? Přesně tak vypadá ledová plocha zespoda – zjednodušeně řečeno. Spousta trubek s chladicím médiem je zatavena v betonu (aby byla plocha rovná) a tepelná výměna způsobuje, že led nahoře si drží stabilní teplotu. Přebytečné teplo je odváděno jinam – využívá se např. k vytápění šaten. Pod průměrným kluzištěm se nachází cca osm kilometrů trubek, které stejnoměrně pokrývají celou plochu. Chladicí směs tvoří nejčastěji čpavkové páry, chlazené množstvím ventilátorů.
Plocha se kompletně od nuly připravuje vždy jednou za sezónu, většinou v létě. Důležité je, aby byl podkladový beton nejen rovný, ale hlavně absolutně čistý. První tenká vrstva ledu, přesněji řečeno jemně rozprášené vody na studený beton se natírá bílou barvou. Pak následuje další, tlustší vrstva, na kterou se kreslí čáry, kruhy, hrací pásma a loga sponzorů (pokud nejsou promítána na plochu s pomocí projektorů). Na tuto vrstvu přijde nejtlustší, tzv. hrací led o tloušťce 4 centimetrů.
Spodní vrstvy jsou tvořeny solankou, která má nižší bod tání. Herní vrstvu už tvoří voda a je nutné s ní pracovat podle toho, jak průhledný led chcete. Pro lesk jako blesk a absolutní transparenci je nutné vodu prohnat skrz sofistikované filtrační systémy. Zmíněnou herní vrstvu může při prvotním nanášením tvořit několik fyzických vrstev. Čím pečlivěji led nanášíte, tím je kvalitnější a trvanlivější.
A jaké má mít vlastně ona kluzná plocha parametry? To se liší podle využití stadionu. Led na hokej by měl mít zhruba čtyři stupně pod nulou. Chladnější led by byl příliš tvrdý a snadno by se ničil. Krasobruslaři naopak vyžadují led trochu teplejší, aby při doskocích více tlumil rázy a snáze se do něj zakusovalo. Teplota se samozřejmě musí nastavit rovněž podle počasí, které panuje venku, a posléze se bedlivě střeží. Nejde ale jen o samotnou teplotu plochy, haly a jejího okolí. Velmi důležité je udržovat i správnou vlhkost. Vzduch v hale musí být relativně suchý, protože jinak se ledová plocha začne ‚potit‘ a rychle ztrácet svoje ideální parametry.
Přes veškerou snahu dostává samozřejmě led zabrat a velmi rychle se na něm začnou objevovat různé rýhy, hrboly, odštěpky a další nedokonalosti. Proto na něj během přerušení hry vyjíždí speciální vozítka. Vžil se pro ně název „zamboni“, tak jako vysavačům často říkáme „lux“, přestože pochází od jiného výrobce než od onoho ‚ikonického‘ z Kalifornie. Bratři Zamboniové si totiž svou žehličku na led patentovali přesně před 70 lety. V roce 1949 začali kluziště žehlit speciálními smetáky zavěšenými za půlkou starého jeepu, a zkrátili tak dobu úpravy ledu ze dvou hodin na patnáct minut. Zatímco ostatní tahali po ledu sáně se sudem vody, aby za nimi rejdili se smetáky, Zamboniové celý proces motorizovali. Brzy si od nich začali stroje na úpravu kluzišť objednávat velké hokejové týmy z USA a Kanady a Zamboni je dodnes nejrozšířenějším výrobcem těchto těžkotonážních žehliček na led.
Hokejový „traktor“ má dvojí funkci. Jedním koštětem odstraní přebytečný led, přičemž horkou vodou ‚vymete‘ díry od nečistot a odřezků, druhým smetákem a proudem studené vody pak zahřáté prohlubně vyplní novým materiálem a zahladí povrch tak, aby získal své původní vlastnosti. Tyhle ‚smetáky‘ dovedou být extrémně jemné a chirurgicky přesné. Stačí několik minut jejich práce v soustředných kruzích, a led je zase ve stoprocentní kondici. Profík to zvládne za šest minut tak, aby plocha byla ideální pro hráče a dokonale lesklá pro diváka.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
