Na vině byl vadný ventil

28. března 1979 ve čtyři hodiny ráno většina obyvatel amerického města Harrisburgu tvrdě spala. V nedaleké jaderné elektrárně Three Mile Island, která byla postavena na stejnojmenném ostrově uprostřed řeky Susquehanna, mezitím začal řetězec událostí, které způsobily do té doby nejhorší jadernou havárii v historii. Chvíli po čtvrté došlo zničehonic k poruše ventilu a následnému výpadku čerpadel, která pumpovala vodu do sekundárního okruhu elektrárny.

Tím v druhém reaktoru začala prudce stoupat teplota a tlak, čímž došlo k odstavení reaktoru a automaticky se otevřel ventil – z reaktoru tak mohla unikat stále teplejší voda, která neustále zvětšovala svůj objem a hrozilo poškození celého okruhu. Ventil se měl poté sám zavřít, ale k tomu kvůli poruše nedošlo, a tak z reaktoru stále unikala teplá radioaktivní voda s párou, kterou ohřívalo zbytkové teplo. Následně došlo k zamoření celé provozní budovy radioaktivitou.

Kromě špatně fungujících součástek byli na vině i špatně vyškolení operátoři reaktoru, kteří měli ten večer směnu – mimo jiné vypnuli přívod vody do reaktoru, protože si mysleli, že je jí v něm příliš, ale přitom jí byl nedostatek. Proto došlo k částečnému roztavení reaktoru a dokonce hrozily exploze vodíku, který se v důsledku extremní teploty začal oddělovat od vody. Naštěstí se díky enormnímu nasazení všech zúčastněných, kterým postupně došlo, jaká katastrofa hrozí, podařilo nad ránem nejhorší odvrátit. Mezitím byl uvědomen guvernér a do elektrárny dorazili experti ze státního dozoru pro jadernou energii, kteří převzali kontrolu nad celým řešením havárie a dvanáct hodin od začátku poruchy došlo ke stabilizaci celé situace.

Nikdo nezemřel

Důsledkem havárie bylo ukončení provozu na druhém jaderném reaktoru elektrárny a únik radioaktivní páry do vzduchu. Provozovatel elektrárny se nejprve pokoušel všechny zprávy o zdravotních rizicích dementovat, takže ještě den po havárii tvrdil viceguvernér státu, že žádné nebezpečí nehrozí. Velice brzy ale své stanovisko změnil a ještě toho dne nařknul vedení elektrárny z nepravdivých informací a nabádal lidi, aby zůstali ve svých domovech a nevycházeli ven. Den poté samotný guvernér Dick Thornburgh na doporučení jaderných expertů doporučil těhotným ženám a malým dětem, aby opustily oblast v okolí elektrárny – okamžitě došlo k panice a na 140 000 lidí začalo urychleně opouštět své domovy v autech. Kvůli zklidnění situace přijel 1. dubna 1979 do elektrárny samotný prezident Jimmy Carter, aby tak demonstroval, že návrat je bezpečný – lidé se poté skutečně začali vracet.

GALERIE Havárie jaderné elektrárny Three Mile Island

+ DALŠÍCH 5 FOTEK + DALŠÍCH 6 FOTEK

I když se v novinách objevovaly zprávy o tom, že některé obyvatele postihly návaly nevolnosti či pachuť železa v puse, nedošlo při havárii k jedinému úmrtí a podle zpráv úřadů se dávka radiace, které byli obyvatelé Harrisburgu vystaveni, rovnala jednomu běžnému rentgenování. Většímu uvolnění radiace zabránil obal reaktoru z oceli, který zůstal nepoškozen.

Čínský syndrom se stal trhákem

Havárie vyvolala ve Spojených státech i po světě vlnu protestů proti výstavbě dalších jaderných reaktorů. Demonstrace přispěly k postupnému zpomalení jaderného boomu, který v sedmdesátých letech vrcholil – po energetické krizi roku 1973 a následném ropném šoku si většina expertů myslela, že jaderná energie je budoucností americké energetické politiky. Spolu s následnou černobylskou havárií, která byla mnohonásobně závažnější, tak následně došlo k prudkému snížení staveb jaderných elektráren.

Svůj podíl na jaderných protestech měl i film Čínský syndrom, který se začal promítat pouhých 12 dní před incidentem z Three Mile Island – katastrofický snímek s Jackem Lemmonem, Michaelem Douglasem a Jane Fonda totiž vyprávěl o havárii jaderné elektrárny, kterou se snaží úřady ututlat. I když experti filmu vytýkali značnou nepřesnost, po událostech z Three Mile Island se z filmu stal trhák a spoustě lidí tak jen potvrdil, že nukleární energie je pro lidstvo nebezpečná a nezvládnutelná.

Samotná elektrárna je dodnes v provozu, tedy kromě poškozeného druhého reaktoru, který byl na počátku devadesátých let kompletně dekontaminován.

A tady čtěte o tom, že město Most bylo krásné místo k životu.