Dycky Nuselák!
Poté, co vzniklo samostatné Československo a Praha se stala hlavním městem, museli se dopravní inženýři zamyslet, jak řešit dopravní infrastrukturu, která začínala být nedostatečná. Význam Prahy rostl, stejně tak počet obyvatel a rozvoj automobilismu. Zvláště pak bylo třeba řešit, jak překlenout Nuselské údolí, které oddělovalo od centra jižní části města.
První soutěž na Nuselský most byla vypsaná v roce 1926. Zapojily se do ní také Škodovy závody, ČKD či Vítkovické železárny, celkem se sešly téměř tři desítky návrhů a některé z nich byly hodně bizarní. Jeden z nich například počítal s tím, že v údolí budou postaveny až 60 metrů vysoké obytné domy, které budou propojeny konstrukcí mostu. Domy namísto pilířů však porotu příliš nezaujaly. Naštěstí.
Ve 30. letech byla vyhlášena další soutěž, cílem bylo nashromáždit dostatečné množství podkladů, na základě kterých by bylo možné vytvořit podrobnější návrhy. V pozdějších úvahách se již počítalo i se zapojením městské hromadné dopravy, jen se ještě nevědělo jak.
Tlak na stavbu mostu neustále rostl. Po válce došlo totiž k rozmachu bytové výstavby na Pankráci a situace volala po dopravním spojení s centrem města. Z jednotlivých návrhů byl vytvořen finální nákres mostu, který měl ústit do ulic Sokolská a Legerova. Jelikož bylo stanoveno, že na mostě budou tři dopravní pruhy v každém směru, měl být provoz v těchto dvou ulicích jednosměrný.
Po mostě měla vést magistrála, která by navázala na dálnici D1 a neměla chybět ani podpovrchová doprava. Takové bylo finální zadání, se kterým byla dne 15. prosince 1958 vypsána poslední soutěž na stavbu Nuseláku. Za zhruba půl roku dorazilo třicet návrhů, z nichž 8 postoupilo do druhého kola, ve kterém měly být propracovány do větších detailů.
Z finálních návrhů byly tři mosty ocelové, jeden ze železobetonu a čtyři z předpjatého betonu. Porota, která se skládala ze zkušených inženýrů, první cenu neudělila. Druhou cenu získal návrh ocelového mostu, s ocelí se však tehdy šetřilo a byla nedostatková. Podkladem pro stavbu měl tak být až další návrh z předpjatého betonu, což byla nová technologie, kterou přinesla druhá světová válka. Vybraný návrh pocházel od Jana Vítka, Miroslava Sůry a Roberta Bucháčka, z jejichž koncepce při vytváření konečné dokumentace pro stavbu vycházel architekt Stanislav Hubička.
Základní kámen Nuselského mostu byl položen v roce 1965, stavba však byla zahájena až o dva roky později. Jak probíhala si můžete prohlédnout v následující galerii:
A zde se můžete podívat, jak v centru Prahy vyrostla Kotva, schizofrenie socialismu.