Český film to nemá v poslední době v Hollywoodu zrovna lehké. Posledního vyhraného Oscara za nejlepší cizojazyčný film získal před 23 lety Kolja a od posledního nominovaného snímku Želary uběhlo téměř 16 let. A vzhledem k tomu, že letos byste českého zástupce mezi nominovanými hledali marně, rozhodli jsme se sestavit žebříček pěti českých filmů, které byly na Oscara navrženy a nevyhrály, ale podle nás si ocenění zaslouží.
1. Hoří, má panenko (1967, režie Miloš Forman)
Nejlepší Formanův předemigrační film se sice alespoň té nominace dočkal, ale nakonec prohrál se sovětským velkofilmem Vojna a mír. Formanovo vykreslení vesnického hasičského plesu jako kritiky společnosti a karikatury maloměšťáckého pohledu na svět patří k tomu absolutně nejlepšímu, co československá kinematografie šedesátých let vyprodukovala – a to se tehdy československému filmu dařilo jako nikdy. Důkazem toho je, že v roce 1965 a 1967 dvakrát vyhráli zástupci naší krajiny Oscary (Obchod na korze a Ostře sledované vlaky) – nicméně, Miloš Forman si na svou první zlatou sošku musel počkat až do amerického Přeletu nad kukaččím hnízdem.
2. Spalovač mrtvol (1968, režie Juraj Herz)
Děsivý příběh psychické proměny zaměstnance pražského krematoria Karla Kopfrkingla by si podle nás Oscara za nejlepší cizojazyčný film zasloužil a je velká škoda, že k tomu nedošlo. Jeden z posledních přednormalizačních filmů byl v Československu krátce po svém uvedení zakázán a do roku 1990 zůstal uzamčený v trezoru. Třeba tomu mohla výhra v prestižní soutěži zabránit.
3. Vesničko má středisková (1986, režie Jiří Menzel)
Jeden z nejlepších českých filmů osmdesátých let se stal prvním nominovaným zástupcem československého filmu od roku 1968, ale na Oscara opět nedošlo. Milý příběh jednoduchého závozníka Otíka patří k Menzelovým zahraničně nejúspěšnějším filmům a to i přesto, že na zlatou sošku ani tentokrát nedosáhl, získal několik jiných zahraničních ocenění, včetně ceny pro nejlepšího herce v hlavní roli na pařížském filmovém festivalu, kterou získal Otíkův představitel János Bán.
4. Obecná škola (1991, režie Jan Svěrák)
První porevoluční nominovaný československý snímek sice nevyhrál, ale jméno Svěrák si americká filmová akademie zapamatovala. Biografický příběh z dětství Zdeňka Svěráka se tradičně umísťuje na předních příčkách seznamů nejlepších tuzemských filmů a to zcela po právu – kdo by zapomněl na přísného učitele Igora Hnízda?
5. Musíme si pomáhat (2000, režie Jan Hřebejk)
Film z doby, kdy jméno Hřebejk na plakátu znamenalo záruku kvality. Snímek o nelehké době protektorátu, kolaboraci a lidské solidaritě se stal jedním z nejoceňovanějších českých filmů přelomu tisíciletí a jako takový se dočkal i vysněné oscarové nominace. Jestli měl nějaký český film získat toto prestižní ocenění, tak si lze jen stěží představit lepší film než Musíme si pomáhat – navíc když to dáme do kontrastu s takovými Menzelovými Donšajny, kteří byli do Hollywoodu poslání jako náhrada za diskvalifikovaný Hořící keř.
Tak snad příští rok?
A tady si přečtěte o 5 nejzásadnějších filmech Miloše Formana.
Podobné články
Doporučujeme
Martin Miko
