Doba, kdy české seriály nedávaly moc smysl, nebyly zábavné, nebyly napínavé a vlastně se na ně prakticky nedalo koukat, trvala dlouho, ale je pryč - a zdá se, že navždy. Aktuální seriál ČT Most! líčící život ve svérázném severočeském městě je další v řadě počinů, které se českým tvůrcům vážně povedly. Sestavili jsme žebříček toho nejlepšího, co jsme v posledních letech mohli na našich obrazovkách sledovat.
1. Most!
Novinka České televize, která v posledních dnech dost zásadně rezonuje. Půlka Mostečáků se baví a chválí kousek za jeho autenticitu, druhá se (zřejmě ze stejného důvodu) vzteká a na počin Jana Prušinovského a Petra Kolečka nadává. Je to nekorektní, je to zábavné, podle sudeťáků v naší redakci je to taky pravdivé. Nás to baví a jsme rádi, že je tu další povedený seriálový kousek.
2. Pustina
Trend severských detektivek a úspěch kriminálního Temného případu, to jsou dvě věci, které jistě připravily živnou půdu pro seriál Pustina. Fakt, že počin vzešel z bohaté produkce HBO Europe, pozná i naprostý laik. V porovnání s jinými seriály vidíme skvělý casting i to, že při vybírání lokací si někdo dal tu práci, aby jednotlivá místa v nevlídném pohraničí osobně objel a zhodnotil. Už samotné sledování osmi epizod je pro diváka natolik uspokojivé, že se smíří i se slabším rozuzlením.
3. Rapl
Kriminální seriál České televize Rapl se taktéž odehrává v českém pohraničí. Zase tu jde o vraždu a o zdejší divoké kriminální prostředí, tentokrát ale z pohledu detektiva Kuneše, který byl do nevlídných končin odklizen proto, že mu ujely nervy. Body v hodnocení navíc seriálu s jistotou přidává vynikající Hynek Čermák v hlavní roli.
4. Okresní přebor
Seriálový hit z produkce televize Nova má skvělou atmosféru, jednotlivé zápletky jsou zábavné, postavy dobře napsané. Není divu, že tenhle už 9 let starý kousek vedle Ordinace a Ulice působil jako zjevení, a že se mu dostalo i celovečerního filmu, kterému s přehledem kraluje Mirek Krobot s roli pověstmi opředené legendy Pepika Hnátka. Kdo někdy hrál fotbal mimo velkoměsto, ten tohle musí milovat!
5. Čtvrtá hvězda
Vynikající komediální seriál Čtvrtá hvězda líčí osobní i pracovní strasti zaměstnanců tříhvězdičkového hotelu na pražské periferii Čtvrtá hvězda. Václav Neužil jako noční recepční Štěpán touží po denní recepční Marthě Issové, ale ta by radši údržbáře Davida Novotného. Klára Melíšková hraje hotelovou prostitutku, která zároveň trénuje lakrosový tým, hotelový taxikář Marek Taclík je asi gay a šéfkuchař Krobot má co dělat, aby mu do jídla nepadaly melancholické slzy. Nádherně bizarní lidská mozaika na obrazovce.
6. Terapie
Již brzy se dočkáme třetí, závěrečné řady seriálu HBO Terapie. Na seznam jsme tenhle pořad zařadili i přesto ,že se nejedná o původní námět. Ten je převzatý z izraelského seriálu Be Tipul. Karel Roden ale patří k tomu lepšímu z českého exportu a když už hraje v seriálu, tak si taky zaslouží místo v seriálovém žebříčku.
7. Dabing Street
Petr Zelenka natočil jedny z nejlepších porevolučních českých filmů - Samotáře, Rok ďábla, Karamazovi nebo Ztraceni v Mnichově. Zároveň má ale na kontě počiny, které jsou naprosto stupidní. S jeho seriálem o malém dabingovém studiu je to podobné. Jedna epizoda je velmi inteligntně vtipná, druhá je postavená na tom, že mladé herečky ukazují poprsí. Jako celek jsme ale Dabing Street do výběru stejně zařadili.
8. Kancelář Blaník
A přesouváme se k produkci internetových televizí - protože i fakt, že třeba Stream byl schopen vypustit opravdu kvalitní kousky vlastní produkce, svědčí o tom, že se česká seriálová tvorba hodně vyšvihla. Příběhy lobbisty Blaníka jsou geniální politickou satirou, která tu od zlaté éry České sody citelně chyběla. Ano, je to modernější a je to něco trochu jiného, ale i tak - díky, Tondo!
9. Krmelec
Lidé v kostýmech zvířátek hrají zvířátka věnující se lidským činnostem, zejména popíjení v hospodě, ale zároveň se zvířecími vlastnostmi. Skvělé herecké obsazení a krátký formát dělají z Krmelce jediný opravdu vtipný skečový kousek v českých seriálových vodách, a to nás baví.
10. Semestr
K Semestru máme řadu výhrad, ale nelze mu upřít dvě zásadní zásluhy. Dialogy nešustí papírem, protože je psali lidé z prostředí, ve kterém se počin odehrává. Navíc tenhle formát "odehrává se to celé na obrazovce počítače, přes sociální sítě a komunikační aplikace" je - nebo v době vzniku Semestru rozhodně byl - novinkou, kterou jsem v našich opožděných končinách v roce 2016 ani nečekali.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
