Vánoce přicházejí a hodně lidí už je natěšených, co nalezne pod vánočním stromkem za překvapení. Obdobný počet lidí je ve stresu z toho, co pod vánoční stromek položí. Ale jak vůbec došlo k tomu, že si lidé začali do domácností pořizovat živé zelené stromy a proč je vlastně zdobí?
Z náměstí do světnic
Zatímco na většině náměstích už nějaký ten ozdobený vánoční strom mají, do domovů si borovičku, jedličku či smrček teprve pořídíme. A zhruba tak to bylo i s rozšiřováním této tradice. Nejprve lidé stromy obdivovali na veřejných prostranstvích, kde se jim umně zdobení velikáni zalíbili do té míry, že se nechali inspirovat a ve skromném příbytku si začali zdobit větvičky.
Na vůbec nejstarší zmínku o ozdobeném vánočním stromku se můžeme podívat do brémské kroniky. Právě v severoněmeckých Brémách mohli lidé v roce 1570 obdivovat vánoční stromek poprvé. Tento zvyk se pak z Německa šířil do zbytku Evropy, ale k tomu došlo ve větší míře až v průběhu 19. století.
Jak se zvyk šířil, si ukážeme na následujícím příkladu. Historickým milníkem na našem území byl rok 1812, kdy ředitel Stavovského divadla Johann Carl Liebich nechal před svým domem v pražské Libni nazdobit první vánoční strom. Údajně se jednalo o jedli. Liebich znal tento zvyk ze své rodné Mohuče a chtěl své české přátele překvapit a potěšit. A povedlo se mu to. Některým jeho sousedům se nazdobený stromek zalíbil a nazdobili si svůj, jiní mu jej záviděli a nazdobili si svůj… zkrátka a dobře, šířilo se to jako lavina. Alespoň po městech, na vesnicích se tato tradice chytala jen velmi pomalu.
A co lidé na stromky dávali? Zprvu to, co nalezli v betlémech, tedy figurky. Někteří hnětli ozdoby z těsta, jiní zavěšovali na stromky ovoce či cukroví a v roce 1860 k nám dorazily i svíčky.
Podobné zkrášlování stromků nesla katolická církev zprvu nelibě, neboť to považovala za pohanský zvyk. Pohané živé stromy zdobili a následně kolem nich tancovali, aby se zalíbili svým bohům. Církev si však v tomto obyčeji našla křesťanskou symboliku, čímž mu dala zelenou. Strom má být symbolem Ježíše Krista. Jeho život začal v dřevěných jeslích a skončil na dřevěném kříži. Zelené větve pak znamenají život věčný. Zprvu byla oblíbenou ozdobou jablka, která připomínají Evu a její první hřích… A pak už nebylo pochyb.
Nejprve se nejednalo o stromky jako takové, ale tzv. chvojky, což byla v podstatě velká jedlová větev ozdobená sladkostmi, která se zavěšovala nad vchodové dveře špičkou dolů. A důvod? Mrtví se měli nasytit už venku a neměli tak chtít hodovat s živými u slavnostní tabule. Nejspíše znáte vánoční koledu, ve které se zpívá „Z jedné strany chvojka, z druhé borověnka.“ A teď už víte, co to znamená „chvojka“. Chvojku postupně nahradil celý stromek a nakonec se už ani nezavěšoval špičkou dolů, ale dával se do stojanu, jak to ostatně známe do dnešních dnů.
A zde nabízíme 10 nejotravnějších českých i zahraničních vánočních písniček.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
