Argentina, Kolumbie, Chile a Paraguay chtějí dohnat autoritářského venezuelského prezidenta Madura před soudní tribunál v Haagu, aby se zodpovídal ze zločinů proti lidskosti. Není to zdaleka poprvé, co Nicolás Maduro čelí takovémuto obvinění.
Hodně problematický prezident
Že je na stole nový podnět, který by se měl zabývat zločiny venezuelského diktátora, potvrdil prezident Argentiny Mauricio Macri. Dle jeho slov se k výzvě „Maduro do Haagu“ připojí také Kolumbie, Chile a Paraguay. Před Mezinárodním trestním soudem v Haagu se má venezuelský prezident zodpovídat ze zločinů proti lidskosti. K ratifikaci tohoto záměru by mělo dojít během několika týdnů. Například Chile přišlo s podobným návrhem na odsouzení venezuelské vlády už v červnu.
Pohnat venezuelskou vládu za zločiny do Haagu zvažovaly i další země z tohoto regionu, třeba Peru. V loňském roce pak došla trpělivost zákonodárcům Kolumbie a Chile, když Madura obvinili mimo jiné z nucených deportací, podněcování k vraždění, použití nepřiměřené síly a zatýkání a mučení lidí s opačným názorem. Protivládní demonstrace bývá ve zvyku ve Venezuele brutálně potlačovat a desítky mrtvých při nich nejsou ničím výjimečným.
Mezitím ve Venezuele proběhly předčasné prezidentské volby, jenže ty vyhrál opět Nicolás Maduro a jsme zase tam, kde jsme byli. Henri Falcon, prezidentský kandidát a Madurův hlavní soupeř, se nechal slyšet, že volby postrádaly jakoukoli legitimitu a provázela je řada nesrovnalostí, kvůli čemuž jejich výsledek neuznává. Maduro si podle něj hlasy kupoval. A platil za ně tím, čeho je ve Venezuele právě kvůli Madurovi nedostatek, jídlem. Situace v zemi je dlouhodobě neudržitelná, zoufalá a volby nic nevyřešily. Hyperinflace, měnová reforma, hlad, masová emigrace, ze země kvůli hluboké ekonomické krizi prchají statisíce Venezuelanů.
Argentinský prezident Macri uvedl, že není pochyb, že jsou lidská práva ve Venezuele systematicky porušována. Tamní vláda pošlapala opozici a život občanů jí je lhostejný. Podle jeho vyjádření je třeba najít širší konsensus napříč regionem a přijmout účinnější opatření, aby byli „venezuelští bratři a sestry“ zachráněni. Je však skeptický, řešení nevidí v krátkodobém horizontu, neboť všechny předchozí výzvy a sankce byly k ničemu.
S podobnými výzvami se totiž Maduro potýká už deset let. V roce 2008 byl ministrem zahraničí a byla proti němu iniciována stížnost za to, že se vážně podílel na porušování mezinárodního práva. Někdejší řidič autobusu se prezidentem stal poprvé v roce 2013, kdy nahradil zesnulého Huga Cháveze. Aktuálně má mandát až do roku 2025 a otázkou je, jestli napjatou atmosféru znovu ustojí, nebo se podaří ho sesadit. Obě možnosti jsou momentálně stejně pravděpodobné.
A zde si přečtěte o tom, že komunisté "odmítají přepisování historie": Vzteky rudá Marta protestovala před Koněvovou sochou.
Podobné články
Komerční článek
Martin Miko
Doporučujeme
