Korunovační klenoty mají nedozírnou hodnotu, těší se mimořádné úctě a využívá se jich při těch nejvýznamnějších a nejslavnostnějších příležitostech. Jsou symbolem moci a nejspíše v sobě i moc ukrývají, neboť někteří státníci v jejich blízkosti vrávorají. Jejich nejvýznamnější součástí je svatováclavská koruna.
1. Koruna Království českého
Svatováclavská koruna je čtvrtá nejstarší v Evropě. Byla zhotovena v roce 1346 na přání Karla IV., který se jí nechal rok na to korunovat na českého krále. Její název vychází z toho, že byla zasvěcena patronovi české země, sv. Václavovi. V latinských pramenech byla označována také jako „corona regni Bohemiae“ (koruna Království českého).
2. Historická místa uložení
Během dlouhých staletí se místa uložení korunovačních klenotů často měnila. Koruna byla uložena v pražském chrámu sv. Víta, na Karlštejně, ale i třeba na Staroměstské radnici. Za vlády Marie Terezie, která držela otěže monarchie v letech 1740–1780, byly klenoty přestěhovány do Vídně. Císařovna českým zemím věřila pramálo a chtěla mít korunovační klenoty pěkně pod kontrolou.
3. Návrat do Prahy
Po Marii Terezii usedl na trůn Josef II. Za jeho vlády zůstala svatováclavská koruna uložena ve Vídni. Změna přišla až za jeho nástupce Leopolda II., který v roce 1791 vyhověl naléhavým žádostem českých stavů o navrácení klenotů. A tak se 9. srpna 1791 vrátily korunovační klenoty do zpátky Prahy.
4. Poslední korunovaný král
eduard_gurk_-_die_kronung_kaiser_ferdinands_1_im_dom_zu_prag_-_ca_1838.jpeg.jpeg
Z korunovace Ferdinanda I. českým králem. (Foto: Wikipedia)
Naposledy posloužila koruna ke korunovaci 7. září 1836, kdy byl v chrámu svatého Víta v Praze českým králem korunován císař Ferdinand I. Dobrotivý z habsbursko-lotrinské dynastie.
5. Co je pravdy na pověsti o svatováclavské koruně?
Říká se, že každý člověk, který není oprávněn tuto korunu nosit a nasadí si ji na hlavu, do roka zemře. Podle spekulací si ji v roce 1941 zkusil zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Pokud se tak skutečně stalo, při atentátu v roce 1942 neměl nejmenší šanci.
6. Koruna je ze zlata
Svatováclavská koruna je vyhotovena z 21 až 22karátového zlata. Je osázena 96 drahokamy, kromě jiného ji zdobí jedny z největších safírů na světě. Na kráse jí přidává 20 perel. Nosit ji na hlavě není jen tak, kromě výše zmíněné pověsti je úskalím i její hmotnost, která činí 2,4 kg.
7. Není to jen koruna
Korunovační klenoty tvoří kromě svatováclavské koruny ještě královské jablko a žezlo. Ale to stále není všechno. Odznaky vlády a moci českých králů jsou také kožená pouzdra na korunu, již zmíněné žezlo a jablko, poduška pod korunu či korunovační plášť. Svatováclavská koruna je však ze všech zmíněných insignií tou nejstarší a má největší význam.
8. Sedm klíčů
Pravidla na vystavování klenotů jsou velmi přísná. Bylo určeno, že korunovační klenoty mohou být dávány na odiv pouze při zvláštních příležitostech a pouze v areálu Pražského hradu. Dnes musí dát souhlas s jejich vystavením prezident republiky. Ale ani on sám nemůže klenoty vyzvednout. K tomu je totiž zapotřebí sedm klíčů, z nichž má prezident pouze jeden. Další najdeme u předsedy vlády, pražského arcibiskupa, předsedy Senátu, předsedy Poslanecké sněmovny ČR, u probošta Metropolitní Kapituly u svatého Víta a primátora hlavního města Prahy.
A zde si přečtěte 7 zajímavostí ze života našeho nejvýznamnějšího podnikatele Emila Škody.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
