Když se 30. října 1893 narodil do početné přerovské rodiny drážního úředníka Janouška syn Karel, nikdo nepředpokládal, že by udělal kariéru zrovna v armádě. Mladý Karel Janoušek byl talentovaným studentem, zajímal se o přírodní vědy, z nichž později získal i doktorát, a zajímal se i o politiku, jelikož jeho otec patřil k zakládajícím členům sociálně demokratické strany na Přerovsku. Přesto mu ale život změnil nucený odvod do tehdy ještě rakousko-uherské armády v roce 1915, který předurčil Janouškovu další životní dráhu.

janou.jpg

Karel Janoušek dosáhl jako jediný Čech hodnosti maršála. Komunisté se ale zasadili o to, že byl téměř zapomenut. (Foto: wikipedia.com)

Karel Janoušek absolvoval důstojnickou školu pro pěchotu, kde se ukázalo, že jeho vojenské a strategické myšlení je excelentní. Do bojů první světové války se zapojil jako infanterista nejprve na italské frontě a následně v Rusku, kde padl do zajetí. Po měsíci v zajetí vstoupil Janoušek do nově zformovaných legií, kde se zúčastnil strategických bojů u Zborova, Bugulmy, Melekesu, Braudina, Simbirska, Kazaně, Krasnojarska, Komarčeka, Razgonu a Tajšetu. V bojích byl dvakrát zraněn a pětkrát vyznamenán a koncem války byl již velitelem celého legionářského praporu.

Po válce se z Karla Janouška stal důstojník z povolání pověřený velením 2. pěšího pluku Jiřího z Poděbrad sídlícího u Rožňavy na jihu Slovenska. Zde byl zároveň jmenován pobočníkem velitele 22. brigády. Ze Slovenska zamířil následně Janoušek zpět do Česka, kde byl přeřazen k letectvu, což obnášelo absolvování navigátorského a pilotního kurzu. Dílem vinou pokročilejšího věku oproti valné většině mladých pilotů a dílem vinou válečných zranění Karel Janoušek při pilotním výcviku nijak zvlášť neexceloval, což se nicméně o několik let později ukázalo jako zcela zanedbatelné v kontextu toho, čeho Janoušek jako letec dosáhl.

janou1.jpg

Karel Janoušek (s číslem 3) v Británii po boku Jana Masaryka (s číslem 4). (Foto: wikipedia.com)

U letectva už Janoušek zůstal a podílel se na jeho budování za první republiky. Druhá světová válka ho zastihla už v hodnosti brigádního generála, velitele zemského letectva v Čechách a velitele letectva klíčové 1. armády. Když po okupaci Československa uprchl Karel Janoušek do Francie, vynaložil veškeré úsilí na to, aby zformoval české letectvo v zahraničí. V červnu roku 1940 již stál v čele československých pilotů, kteří se z Francie přesouvali do Velké Británie. Zde se Karel Janoušek fakticky zasadil o vznik československých leteckých jednotek v rámci Royal Air Force. Nebýt Karla Janouška, těžko by u britského královského letectva excelovaly legendy jako František Fajtl, František Peřina nebo Karel Kuttelwascher.

V Royal Air Force se Karlu Janouškovi dostalo pocty v podobě povýšení do hodnosti leteckého maršála RAF králem Jiřím VI. Janoušek byl jediným Čechem, který kdy takto vysoké hodnosti dosáhl. Návrat do osvobozeného Československa nebyl ale pro válečného hrdinu radostný. Janoušek zjistil, že většinu jeho rodiny nacisté poslali do koncentračních táborů. Čekal ho však další totalitní teror, tentokrát ze strany komunistů, kterým se jako hrdina britského letectva stal trnem v oku. Nejprve byl po únorovém převratu postaven mimo službu a následně byl agenty StB vyprovokován k pokusu o emigraci.

janou2.jpg

Pamětní deska na Janouškově domě v Přerově, kde dožil svůj život po propuštění z komunistického vězení. (Foto: wikipedia.com)

Komunisté Karla Janouška zatkli a ve vykonstruovaném procesu odsoudili k 19 letům těžkého žaláře a ztrátě akademických titulů a vojenských hodností a vyznamenání. Svůj trest si Karel Janoušek odpykával i v nechvalně proslulé věznici v Leopoldově, která platila za místo určené k likvidaci vězňů a kde lidé odsouzení v politických procesech sdíleli cely s těmi nejhoršími vrahy a násilníky. Propuštění se Janoušek dočkal v rámci amnestie v roce 1960, v roce 1968 byl pak rehabilitován, ale bez navrácení hodností a titulů. O svém osudu chtěl Karel Janoušek pojednat v pamětech, ale kvůli podlomenému zdraví krátce po propuštění zemřel a byl v tajnosti pohřben na Libeňském hřbitově.

Plné satisfakce se Karel Janoušek dočkal až po sametové revoluci, kdy mu byly navráceny všechny komunisty odebrané tituly a vyznamenání a in memoriam byl povýšen do nejvyšší české armádní hodnosti armádního generála. Následně byla urna s jeho popelem slavnostně přenesena na hřbitov v Dejvicích, kde se mu dostalo pohřbu se všemi vojenskými poctami za účasti legionářů a válečných veteránů. O zapomenutém českém hrdinovi zpívá i švédská metalová kapela Sabaton, která mu věnovala píseň Far from Fame (Daleko od slávy).

Zde si připomeňte dalšího legendárního československého pilota Františka Peřinu.