Mezi Rumunskem a Ukrajinou roste sladké víno a žijí lidé, jejichž příběhy budete chtít doposlouchat až do konce. Nevěříte? Možná je na čase lépe poznat svět.
O Moldavsku se mluví jako o skanzenu socialismu a jedné z nejchudších zemí v Evropě. Cestovní kanceláře se mu úspěšně vyhýbají a na seznamu oblíbených turistických destinací se rozhodně nevyjímá. Přesto, nebo možná právě proto patří k místům, která umí překvapit a uchvátit na první pohled. Na ten ale nesázejte a dejte Moldavsku šanci projevit se úplně. Podruhé, potřetí i po dvanácté... Rozhodně nebudete litovat.
img_7829.jpg
Klášter Orheiul Vechi – neboli Staré Orhei patří k nejpůsobivějším moldavským památkám. (Foto: archiv VK)
Za devatero rozbitými cestami
Ať už do Moldavska přiletíte, anebo přijedete z rumunské či ukrajinské strany, připravte se na prvotní šok. O co obtížněji se jinakost téhle čtyřmilionové zemičky popisuje slovy, o to snáze je zachytitelná smysly. Po dvou týdnech strávených na Ukrajině jsem byla připravená na všechno.
Představovala jsem si, že Moldavsko nabídne koncentrát toho nejhoršího, čím mě země bývalého SSSR dloubaly do žeber. Rozbité cesty, alkoholem omámení řidiči, zoufalá neznalost angličtiny, špína, zmar.
Všechny moje obavy se ale rozplynuly přesně ve chvíli, kdy jsme přejeli hraniční přechod Planca v okresu Ștefan Vodă. Jako bychom za sebou nechali šedivou ukrajinskou step a vpluli do světa malebných a upravených vesniček, pevných silnic a usměvavých lidí.
img_7885.jpg
Soroca je město cikánského krále a těch nejroztomilejších dětí na světě. (Foto: archiv VK)
Růže v trní
Moldavsko rozkvétá. Tedy alespoň se o to snaží. A i když mu ty jeho kvítky neustále někdo láme, nevzdává se.
„Ne, my nejsme Rumunům podobní. My Rumuni jsme,“ odpověděl mi dvaapadesátiletý vinař Bogdan na otázku, proč je jejich kuchyně tolik podobná té, kterou jsem poznala právě u sousedů. A k jeho názorům by se asi připojila většina místních obyvatel. „Myslím, že všichni sníme o tom, že se jednoho dne také dostaneme do Evropské unie. To by nás ale Rusko muselo přestat vysávat zevnitř,“ naráží na situaci v takzvaném Podněstří. Podněsterské moldavské republice, autonomním státu ležícím podél řeky Dněstr, podporovaném Ruskem.
My jsme se tomuto nechvalně proslulému území raději vyhnuli, a namísto Tiraspolu zamířili přímo do Kišiněva.
Kultura a nekultura
Největší a hlavní moldavské město je jedním z nejzelenějších v Evropě. Množství parků a vzrostlých stromů přímo v ulicích se ale poněkud ztrácí v betonové šedi. Ačkoliv je hospodářským i kulturním centrem celé země, i tady je cítit z každé výlohy, že Moldavsko nemá peněz na rozdávání a bez podpory evropských fondů se pozvedá jen těžko. Nocleh ve čtyřhvězdičkovém apartmánu připomínal pohádku Tři veteráni. Již na recepci se nám vybavila hláška, že pokoj bude vyšší třídy, tedy „s ramínky a bez štěnic“. Na štěnice jsme sice nenarazili, zato zlatá plastová ramínka a přehoz přes postel s motivem Luis Vuitton budeme mít před očima ještě dlouho.
Ačkoliv je Moldavsko malé, nabízí celou řadu míst, která strčí do kapsy vrcholy jiných evropských zemí. Jedním z nich je určitě místo zvané Orheiul Vechi. Klášterní komplex čnící vysoko nad řekou Răut tu přímo v jeskyni vybudovali mniši ve 13. století. Kaplička na vrcholu i okolní vesnice obklopená úrodnými vinicemi patří k tomu nejpůsobivějšímu, co jsme v Moldavsku viděli.
Pokud ale zatoužíte po skutečném unikátu, rozhodně si naplánujte cestu do Sorocy. Město ležící na „bezpečné“ straně Dněstru sem láká nejen fanoušky vojenské historie, kteří mohou obdivovat vojenskou pevnost z 16. století, ale především milovníky bizarností a romské kultury. Žije tu cikánský král, na ulici vám černooké dívky za drobné vyvěští zářnou budoucnost, a obdivovat budete moct třeba i cikánský Bílý dům. Nevěříte? Tak tam jeďte!
A TADY si přečtěte, proč je pro českou holku dobré nabrnknout si Portugalce.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
