Fakt, že jsme se po nekonečných kontrolách na hranicích konečně ocitli na Ukrajině, nám došel tak rychle jako facka od moldavského boxera. Kromě nápisů v azbuce nás do ukrajinské reality vtáhl i stav místních komunikací. Spíš než rodinný automobil bych proto pro cestu do těchto končin doporučila spíš traktor, anebo tank. Pro všechny případy.
Jelikož nikdo z mých blízkých tankem ani povozem z tankodromu bohužel nedisponuje, nezbývá než na Ukrajině sázet na náhodu a doufat, že většina ze čtyř kol vydrží na svých místech. Ukrajinské silnice jsou totiž samostatnou kapitolou a výjevy, které se kolem nich odehrávají, něčím, co mi bude před očima vyskakovat ještě dlouho po příjezdu do civilizace.
img_7139.jpg
Člověk si zvykne na všechno. Dokonce i na to, že vodka je levnější než voda. (Foto: archiv VK)
Po několika ‚čuracích‘ zastávkách mi například došlo i to, že všechny psy, kočky a cyklisty, které cestou potkáme, bohužel zachránit nedokážu.
Pokračování příště... a pokud vám unikl začátek, tak zde je PRVNÍ DÍL.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
