1. Talentovaná tatínkova holčička

Princezna Alžběta Amálie Evženie se narodila na Štědrý den roku 1837 v Mnichově dceři bavorského krále Maxmiliána I. Ludovice a jejímu choti Maxmiliánovi Josefovi z rodu Wittelsbachů. Alžběta se narodila jako čtvrté dítě do manželství, které nebylo idylické, a stala se oblíbenkyní svého otce, s nímž trávila bezstarostné dětství na zámku Possenhofenu, kde jí otec naučil například jezdit na koni nebo plavat, což byly v té době spíše chlapecké dovednosti.

2. Zásnuby s vlastním bratrancem

V roce 1853 byl rakouským panovníkem František Josef I. Ač byl císařem již pět let, dosud nebyl ženatý. Manželku se mu rozhodla najít jeho matka Žofie Bavorská, která pomýšlela na nejstarší dceru své sestry Ludoviky Helenu. Nakonec se ale rozhodla spíše pro Heleninu mladší sestru Alžbětu. Během seznámení tehdy třiadvacetiletého Františka Josefa s šestnáctiletou Alžbětou se do půvabné dívky mladý císař ihned zamiloval a po několika dnech ji požádal o ruku. Vzhledem k tomu, že matky obou snoubenců byly sestry, rakouský císařský pár tak tvořil bratranec a sestřenice.

3. Bohatá svatba ve Vídni

sis3.jpg

Svatba císařského páru byla pompézní událostí. (Foto: pinterest.com)

Svatba Františka Josefa a Alžběty byla naplánována na v pondělí 24. července 1854 v 19. hodin večer v augustiniánském kostele ve Vídni. Ten byl během obřadu nasvícen 15 tisíci svíčkami. Císařský pár oddával tehdejší vídeňský arcibiskup, kardinál Joseph Othmar von Rauscher, kterému koncelebrovalo 70 biskupů a prelátů. Alžběta se vdávala ve stříbrem vyšívaných šatech a na hlavě měla diamantovou korunku. Jako svatební dar dostala od otce 50 tisíc zlatých, což její manžel František Josef navýšil o dalších 100 tisíc. 12 tisíc dukátů dostala od císaře jako dar za ztrátu panenství o svatební noci a byla jí stanovena velkorysá apanáž 100 tisíc zlatých ročně.

4. Svobodomyslná dívka pod tlakem císařského dvora

sis4.jpg

Pro mladou svobodomyslnou Sissi byl pobyt na císařském dvoře utrpením, před kterým často utíkala. (Foto: wikipedia.com)

I díky otcově výchově byla Sissi velmi svobodomyslnou dívkou a později ženou, která se nechtěla nechávat svazovat společenským tlakem. To bylo ale bohužel v přímém rozporu s životem na vídeňském císařském dvoře, což mladá císařovna pochopila velmi záhy po svatbě. Sissi byla rovněž velmi vzdělaná a hovořila jedenácti jazyky, čímž převyšovala prakticky všechny dvorní dámy. František Josef na svou manželku kvůli státnickým povinnostem neměl čas a ona tak musela trávit čas s lidmi, s nimiž si neměla co říct, což se Alžbětě zajídalo. Některé dvorní dámy jako Idu von Ferenczyovou nebo Marii Festeticsovou si ale císařovna velmi oblíbila a měly na ní silný vliv.

5. Nenávist s císařovou matkou

sis5.jpg

Žofie Bavorská - císařovnina tchyně a teta v jedné osobě jí dovedla dělat z života peklo. (Foto: wikipedia.com)

Jestli bylo něčím manželství císařského páru poznamenáno, pak to byl vzájemný vztah Sissi a její tchyně a tety v jedné osobě Žofie. Představy o životě obou žen se zcela rozcházely a arcivévodkyně Žofie měla neustálý pocit, že jí mladá neteř, ač je císařovnou, musí poslouchat a řídit se jejími radami do života. František Josef se tak permanentně nacházel v nezáviděníhodné situaci, kdy se chtěl postavit za svou manželku, ale zároveň nechtěl rozhněvat vlastní matku. Řevnivost trvala až do smrti Žofie Bavorské v roce 1872.

6. Jednostranná láska císaře

sis6.jpg

Milostné city v manželství převažovaly u Františka Josefa. (Foto: pinterest.com)

Stejně jako manželství jejích rodičů, ani manželství Sissi s Františkem Josefem nebylo ideální. Na obranu Františka Josefa se ale sluší říct, že on na této skutečnosti nesl minimální podíl. Císař svou choť od první chvíle hluboce miloval a o cokoliv ho kdy požádala, to jí splnil. Cit Alžběty ale rozhodně nebyl tak vřelý. Důvodem byl hlavně odlišný pohled obou manželů na svět a na život. Zatímco František Josef byl silně konzervativní a staromilský, povahově spíše nudný pedant, Sissi byla moderní ženou, která v mnoha ohledech předběhla svou dobu a toužila hlavně po osobní svobodě a možnosti věnovat se svým zálibám. V manželství tak často hledala útěchu u jiných, podobně smýšlejících mužů, například u maďarského hraběte Gyuly Andrássyho.

7. Nevyrovnaný vztah k vlastním dětem

Císařský pár měl celkem čtyři děti. Nejstarší dcera Žofie zemřela v pouhých dvou letech, což prohlubeň mezi oběma manželi ještě prohloubilo. K druhorozené Gizele i jedinému synovi Rudolfovi měla Sissi velmi chladný a odtažitý vztah. Děti prakticky nevychovávala, a když korunní princ Rudolf jako následník trůnu spáchal sebevraždu, tak ač císařovna na znamení smutku nosila jen černé šaty, mnohem více to zasáhlo Františka Josefa. Opravdu milující matkou byla císařovna Alžběta až nejmladší dceři Marii Valerii, o níž i na veřejnosti hovořila jako o své jediné dceři, ke značné nelibosti jak císaře, tak hlavně starší dcery Gizely. V Maďarsku narozená Marie Valerie byla zahrnována matčinou láskou a pozorností, což bylo něco, co její starší sourozenci nikdy nezažili.

8. Emancipovaná cestovatelka, sportovkyně i umělkyně

sis7.jpg

Sissi byla emancipovanou ženou, která předběhla dobu. Byla vzdělaná i sportovně nadaná. (Foto: pinterest.com)

V době, kdy císařovna Sissi žila, se rozhodně nedalo hovořit o rovnoprávném postavení mužů a žen. Ženy byly podřízené svým manželům, neměly volební právo a myšlenky feminismu ještě prakticky neexistovaly. Této představě ženy 19. století se ale Alžběta vymykala. Sissi milovala cestování, projela prakticky celé Rakousko-Uhersko, stejně tak Německo. Navštívila Madeiru, Korfu, Mallorcu nebo Gibraltar a často se vypravovala i do velké Británie. Sissi byla též neúnavnou sportovkyní, libovala si v dlouhých pěších túrách a jízdě na koni, ale též vynikala v gymnastice, plavání a dokonce i v šermu, kde v soubojích často porážela muže. Mimo to milovala kulturu, které byla velkou mecenáškou a sama stejně jako její otec celý život psala básničky a krátké povídky.

9. Kráska posedlá vlastním vzhledem

sis8.jpg

Před císařovninou krásou se podlamovala mužům kolena. Pro ni samotnou byla ale spíše prokletím. (Foto: wikipedia.com)

Sissi byla považována za nejkrásnější panovnici své doby a mnozí ji považují za jednu z nejhezčích panovnic všech dob a to zcela po právu. Vysoká štíhlá Alžběta s pronikavým pohledem a jemnými rysy a hlavně dlouhými hustými vlasy oblečená vždy podle poslední módy byla potěchou pro oko a Františku Josefovi, stejně jako mnoha dalším mužům, se nelze příliš divit, že ho Sissi okouzlila na první pohled. To si ale vybíralo svou daň. Císařovna byla svým vzhledem doslova posedlá. Úzkostlivě dbala na svou váhu, která nikdy nepřekročila 55 kg. Několikrát denně se vážila a při sebemenším zvýšení váhy upadala do depresí, čímž si vybudovala poruchu příjmu potravy. Po celý život se Sissi styděla za své zuby a tak se téměř neusmívala a nepila kávu, čaj ani červené víno, aby si zuby neobarvila. Od 45 let se odmítala nechat fotografovat, protože chtěla zůstat ve vzpomínkách lidí stále mladá.

10. Smrt rukou šíleného anarchisty

Osudnou se Sissi stala návštěva přítelkyně baronky Julie Rothschildové na zámku Pregny na břehu Ženevského jezera. 10. září 1898 se Sissi v doprovodu dvorní dámy Irmy Sztárayové vydala pěšky do ženevského přístavu, když k ní přiskočil anarchista Luigi Lucheni, který císařovnu bodl do hrudníku pilníkem. Sissi dokázala ještě dojít na loď. Při životě jí drželo to, že byla sevřena v natěsno sešněrovaném korzetu, tudíž byla rána způsobená atentátníkem stlačena. Když jí byla šněrovačka rozvázána, císařovna na pokraji mdlob pronesla svá poslední slova: "Co se to se mnou proboha stalo" a zemřela. Následné ohledání doktorem prokázalo, že pilník pronikl mezi žebry do hloubky 8,5 cm a probodl jak levou plíci, tak srdce a Sissi tak neměla naději na přežití. František Josef byl zprávou o úmrtí Sissi zcela zdrcen a uspořádal jí pompézní pohřeb. Její ostatky jsou po boku ostatků Františka Josefa uloženy v kryptě kapucínského kostela ve Vídni.

Zde si pak přečtěte, jaký doopravdy byl Alžbětin manžel František Josef I.