Teorie rasové nadřazenosti a vzývání ideálu Árijců a Germánů bylo pro nacistické Německo typické. Adolf Hitler a jeho následovníci byli skálopevně přesvědčeni o tom, že jsou to právě Němci, kdo byl vyvolen k tomu vládnout světu. Příslušníky ostatních ras, národností a etnik pak nacisté považovali více či méně za podlidi, jejichž osudem byla buď fyzická likvidace nebo totální porobení. Do nacistického hledáčku se dostali i Češi.

cot1.jpg

Říšský protektor Konstantin von Neurath měl v Česku nelehký úkol – udělat z Čechů Němce. (Foto: wikipedia.com)

Když nacistické Německo v roce 1939 fakticky převzalo moc v nově vzniklém Protektorátu Čechy a Morava, byli jeho představitelé postaveni před dosud neřešený problém. Zatímco do té doby Německem anektovaná území Rakouska a Sudet byla obydlena prakticky výhradně Němci, na území Protektorátu žila většina obyvatel neněmeckého původu. Na zhruba 7,25 milionů Čechů připadalo jen necelých 189 tisíc Němců. Bylo tedy potřeba zodpovědět otázku, co s Čechy bude.

cot.jpg

Jedněmi z architektů konečného řešení české otázky byli i Reinhard Heydrich a K. H. Frank. (Foto: wikipedia.com)

Plán na takzvané konečné řešení české otázky (Endlösung der tschechischen Frage) obdržel Adolf Hitler 31. srpna 1940. Předkladateli projektu na totální germanizaci českého území byl v prvé řadě říšský protektor Konstantin von Neurath, kterému sekundoval německý státní ministr pro Čechy a Moravu K. H. Frank. Významnou měrou se na plánu likvidace českého národa podílel též říšský ministr výživy Walther Darré a zastupující protektor a druhý nejvýznamnější muž SS Reinhard Heydrich.

cot2.jpg

Významnou roli v procesu germanizace Česka sehrál i ministr výživy Walther Darré se svou politikou Blut und Boden (krev a půda). (Foto: wikipedia.com)

Na rozdíl od židů měli Češi alespoň to štěstí, že nebylo rozhodnuto o jejich bezprostřední fyzické likvidaci. Nacisté totiž považovali Slovany sice obecně za méněcenné, ale v případě Čechů věřili, že vlivem dlouhodobého života v těsném sousedství německé říše má v sobě většina Čechů potlačovanou německou krev a smýšlení těchto v jádru bohemizovaných Němců musí být opětovně germanizováno. Plánem bylo zmapování demografie několik generací zpět a protežování těch Čechů, kteří mají prokazatelně německé kořeny a nestydí se za své německé předky. Právě jejich odkaz měl být ve společnosti co nejvíc probouzen, aby se i ten, který měl německou třeba jen praprababičku, cítil více Němcem než Čechem.

cot4.jpg

Jedna z mnoha vyhlášek, kterými bylo realizováno vysidlování Čechů na území Protektorátu. (Foto: wikipedia.com)

Cílem nacistů bylo ‚předělat‘ co nejvíce Čechů na poslušné německé občany a zbytek území osídlit Němci jako takovými. Za tímto účelem byla zřízena Německá osidlovací společnost v Berlíně, která na území protektorátu působila pod mnohem nenápadnějším jménem Českomoravská zemědělská společnost. Jejím úkolem bylo uplatňovat říšským ministrem výživy Derrém formulovanou doktrínu Blut und Boden neboli krev a půda, která spočívala v postupném zabírání českého půdního fondu a jeho následného přerozdělování do německých rukou.

cot3.gif

wikipedia.com

Germanizace nemělo být dosaženo ze dne na den, samotný Hitler počítal s horizontem zhruba 300 let, během kterého dojde nejen k tomu, že všichni lidé na území Protektorátu se budou identifikovat jako Němci, ale navíc zcela zapomenou na jakékoliv české kořeny. Právě to, že konečné řešení české otázky bylo rozplánováno jako dlouhodobý proces, vedlo k tomu, že samotná realizace byla – naštěstí pro Čechy – realizována poměrně laxně a napáchala v rámci možností minimální škody.

cot5.jpg

Nacistické Německo hodlalo expandovat přes celou Evropu. Češi měli to štěstí, že nebyla naplánována jejich totální likvidace, ale ‚jen‘ přesídlení. (Foto: wikipedia.com)

Z plánovaných 15 tisíc německých rodin, které měly být v úvodní fázi přesídleno na české území, se jich podařilo nacistům dostat do Česka jen necelých 6 tisíc. Vystěhováno bylo na 15 tisíc Čechů, především pod záminkou rozšiřování vojenských prostorů na protektorátním území. Češi byli rozděleni do kategorií podle smýšlení a rasy. Ti s dobrým smýšlením a rasou měli být zrovnoprávněni s Němci, ti s dobrým smýšlením a špatnou rasou pak také, jen mělo být zajištěno, aby se nerozmnožovali. U špatně smýšlejících Čechů dobré rasy mělo dojít nejprve k pokusům o jejich germanizaci, a pokud by to nevyšlo, počítalo se s jejich vysídlením spolu s Čechy špatného smýšlení a špatné rasy kamsi k Severnímu ledovému oceánu.

cot6.jpg

Nad českými nápisy musely být ty samé nápisy v němčině. Postupně mělo dojít na úplné vytěsnění češtiny. (Foto: wikipedia.com)

Problematika řešení české otázky byla projednávána i v rámci norimberských procesů. Potrestáni byli kromě čelních představitelů germanizace protektorátního území a obyvatelstva jako von Neuratha nebo Darrého i představitelé nacistických úřadů, které během válečných let měly na starost přezkoumávání rasové čistoty jednotlivých obyvatel, povolování sňatků nebo přesidlování Němců na zabraná území.

Tady se podívejte na sourozence Adolfa Hitlera.