Když se České republice podaří investovat v zahraničí, je to pro naši ekonomiku vždy dobrá zpráva. Pokud ovšem celou investici nezakrývá stín velkých pochybností, které z ekonomického partnerství dvou zemí udělá mezinárodní ostudu. Přesně to je případ společnosti Liglass, která má v Kyrgyzstánu vystavět kasádu vodních elektráren. Skandální okolnosti kontraktu řešila minulý týden nejen česká, ale i zahraniční média.

kyr.jpg

Kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev při podpisu smlouvy s pochybnou českou společností Liglass. (Foto: president.kr)

Na povrch vyplynuly poměrně alarmující skutečnosti týkající se zákulisí českých investic v Kyrgyzstánu. Ukázalo se, že společnost Liglass nevytváří prakticky žádnou ekonomickou činnost, sídlí v areálu rozpadající se sklárny, ročně hospodaří s maximálně statisícovými obraty a její majitel Michael Smelík již dovedl jiné společnosti k bankrotu. Za společnost se přitom osobně přimlouval hradní kancléř Vratislav Mynář. Okolnosti jeho angažmá jsounavíc stejně šokující jako samotný fakt, že takto podezřelá společnost je vůbec schopná dostat se k mezinárodní zakázce za miliardy.

Situaci se rozhodl uklidnit kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev, který byl 10. července osobně přítomen při podepisování smlouvy mezi zástupci kyrgyzské vlády a majitelem společnosti Liglass, Michaelem Smelíkem. Atambajev se postavil za českou společnost a prohlásil, že do 30 dní Liglass vyplatí ruskou společnost RusGidro, která měla původně vodní elektrárny stavět, ale pro nedostatek financí byla nahrazena českou společností Liglass. Kde ale Liglass vezme do 30 dní požadovaných 37 milionů dolarů, tedy v přepočtu zhruba 827 milionů korun, už ale kyrgyzský prezident neprozradil.

kyr1.jpg

Sídlo firmy Liglass, které Vratislav Mynář dohodil miliardový kontrakt. Jestli má takhle vypadat sídlo společnosti, která má investovat přes 5 miliard korun, tak potěš pánbůh. (Foto: reprofoto: Aktualne.cz)

Společnost Liglass mimo jiné při dojednávání zakázky deklarovala, že má účet vedený u UniCredit Bank s několikasetmilionovým zůstatkem a má od banky předschválený úvěr. Proti tomu se ale v minulém týdnu ohradili zástupci banky s tím, že Liglass u nich žádný účet nemá, natož pak miliony či předschválený úvěr. Následně se ukázalo, že ani další společnosti, které zástupci Liglassu v Kyrgyzstánu uvedli jako reference, se společností nikdy nespolupracovaly, a jedná se tak ze strany Liglassu o propracovanou lež. Stejně tak nejspíše lže majitel společnosti Smelík, když říká, že firma již proinvestovala několik milionů dolarů, když z účetních dokumentů zveřejněných v obchodním rejstříku vyplývá, že roční obrat společnosti činí zhruba 300 tisíc korun.

Záměr uklidnit vyhrocenou situaci tak kyrgyzskému prezidentovi Atambajevovi příliš nevyšel. Klid bude možná následujících 30 dní, které poskytl Liglassu jako hájení. Co se ale stane, když za měsíc firma nebude schopna téměř miliardu korun uhradit, a tím pádem logicky nebude mít ani zbytek z potřebných cca 5 miliard na výstavbu elektráren? Neméně podezřelé bude i to, když pochybná společnost s minimálním majetkem k takto horentní sumě během měsíce nějakým způsobem přijde. Pomůže snad kamarádům opět Vráťa z Hradu dalším dopisem v havarijní angličtině?

O Mynářově angažmá v podivných investicích v Kyrgyzstánu se více dočtete zde.