Nejen Írán pláče
Íránský prezident Hassan Rouhání prohlásil, že smrt Marjam Mírzácháníové znamená pro celou zemi velký smutek. Kromě toho ji pochválil za brilantní práci a skromnost, kterou celý život prokazovala. Její práce dostala Írán do povědomí ve světě matematiky a ukázala íránským mladým lidem a hlavně ženám, že lze dosáhnout velkých úspěchů, a to i v mezinárodných sférách.
Mírzacháníová se narodila v roce 1977 v Teheránu, kde navštěvovala střední školu. Poté studovala na Univerzitě Sharif v hlavním městě Íránu. Původně chtěla být spisovatelkou, ale v posledním ročníku střední školy se rozhodla, že bude raději studovat matematiku. V matematice vynikala už jako teenager, kdy sbírala zlaté medaile v mezinárodních matermatických olympiádách v roce 1994 a 1995. Již tehdy překvapila všechny porotce svými dokonalými a přesnými výsledky. V roce 2004 získala doktorát na Harvardu.
Geniální matematička
Mírzacháníová učinila několik zásadních objevů v matematice. Věnovala se hyperbolické geometrii, ergodické teorii a sympletické geometrii. Během svých začátků objevila vzorec vyjadřující objem modulového prostoru. Fieldsovu medaili, která je matematickým ekvivalentem Nobelovy ceny, získala v roce 2014 za publikace k dynamice a geometrii Riemannových povrchů a jejich modulů v prostoru. Cena je udělována jednou za 4 roky a matematik musí být mladší věku 40 let. Fieldsovu medaili obdržela Mírzacháníová v Soulu na Mezinárodním kongresu matematiků. Předtím než se stala profesorkou na Stanfordu vyučovala na univerzitě Princetonu.
Není to ale zdaleka jen Írán, kde za Mírzacháníovou truchlí. Svůj význam v jejím životě sezhrálo i Česko. Vdala za českého vědce Jana Vondráka, který se věnuje informačním technologiím v Kalifornii. Spolu mají dceru Anahitu.
A zde je rok po tureckém puči: Erdogán cílí k tomu být novobodým sultánem.