34285501232_cb4f341acb_o.png

Po celá tisíciletí se pekl chléb z celozrnné mouky a k vykynutí těsta se používal kvas. Tomu ale v 19. století odzvonilo a přišla na řadu bílá, pšeničná mouka. Kvas byl nahrazen droždím, do chleba se přidaly další přísady, čímž došlo k ochuzení o živé kultury. Důvodem byla snaha o prodloužení trvanlivosti mouky a to, že je kvas nevyzpytatelný. Příprava zabere i několik dní a výsledek nemusí být vždy jistý.

Návrat k tradičnímu zpracování
V posledních letech se díky snaze o zdravější způsob stravování trend obrací - snažíme se více zajímat o to, co jíme. O kvalitu i složení pečiva a potravin obecně. To vede k návratu k tradičním recepturám (a takový skvělý chleba pečou v hypermarketech Globus.)

1. Delší pocit nasycení
Žito se vyznačuje vysokým podílem vlákniny a vyváženým složením výživových látek. Po zkonzumování produktů z celozrnné žitné mouky přichází pocit hladu a nutkání si dát ještě něco dalšího až mnohem později, než je tomu po konzumaci stejného množství produktů z pšeničné mouky.

2. Zpomalení vstřebávání tuků
Vysoký podíl vlákniny má za následek zpomalení vstřebávání tuků a cukrů, což je důležité zejména pro osoby s vysokou hladinou cholesterolu nebo diabetiky. Konzumace žita navíc zlepšuje pružnost arterií, a to má za následek řidší krev a zlepšení jejího oběhu.

3. Pomoc při zácpě
Výhodou žita je, že obsahuje velké množství rozpustných celulózových vláken, která pomáhají při vylučování. Konzumace žitného chleba také snižuje koncentraci kyseliny lithocholové a deoxycholové, které jsou vylučovány se žlučí a působí na střevní sliznici jako karcinogeny. Proto se žitný chléb doporučuje lidem, kteří mají zvýšené riziko vzniku karcinomu tlustého střeva.

4. Vyvážený poměr živin
Žito je vynikajícím zdrojem sacharidů, kterých obsahuje okolo 63 %. Zbytek tvoří bílkoviny (cca 10 %), voda, minerální látky a tuk. Žitná mouka obsahuje nejvyšší podíl aminokyselin lysinu, je výborným přírodním zdrojem vitaminů B, E, železa a několika dalších druhů minerálů. Oproti pšeničné mouce obsahuje menší množství lepku.

5. Jedinečná chuť
Důležitým účastníkem chlebového kvašení jsou bakterie mléčného kvašení, které tvoří kyselinu mléčnou. Tyto bakterie pak významně ovlivňují výslednou chuť chleba. Kyselina mléčná mu dává jemně nakyslou příjemnou chuť, kyselina octová způsobuje ostře kyselou. Umění pečení takového chleba tkví v přípravě kvasu s takovým poměrem bakterií, který dá chlebu správné chlebové aroma. Díky kvasinkám, které v kvasu jsou a produkují oxid uhličitý, je chleba nadýchaný, a to umožňuje jeho snazší propečení.

A TADY máte recept na bábovku, která rozhodně není pro bábovky.