V moderních dějinách nenalezneme děsivější kapitolu než holocaust. Nacisté se v rámci své zločinné totalitní ideologie rozhodli pro systematickou likvidaci osob, které považovali za podřadné. V koncentračních táborech bylo zlikvidováno na 6 milionů židů a dalších několik milionů nepohodlných etnických, národnostních a sexuálních menšin. Miliony obětí jsou dodnes děsivou připomínkou toho, jakých zvěrstev se člověk dokáže dopustit, a vzpomínka na oběti holocaustu je zároveň varováním před tím, aby nedošlo k opakování podobných hrůz.
K obětem holocaustu se přistupuje s úctou a nejhlubší pietou. Na místech někdejších koncentračních táborů stojí citlivě zbudované památníky a muzea, kde se návštěvníci mohou nejen důstojně poklonit památce zavražděných lidí, ale i se seznámit s historií nejhoršího zločinu proti lidskosti v historii. Smutnou výjimku tvoří místo bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku, který mezi lety 1940-1943 sloužil jako tzv. cikánský tábor k likvidaci převážně členů romského etnika. V táboře zemřelo nejméně 326 osob. Dalších několik stovek lidí bylo převezeno k likvidaci do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.
V místě, kde umíraly z příkazu nacistů lidé, kteří se provinili jen špatnou barvou pleti, dnes nalezneme velkokapacitní vepřín. Komunisté docílili prakticky úplného zapomenutí tragédie, ke které v Letech došlo, a v 70. letech na území zbouraného tábora nechali vystavět velkovýkrmnu vepřů. Až v 90. letech začaly být nacistické zločiny odhalovány a historie tábora v Letech znovuobjevována. Na místě byl sice postaven malý památníček, jeho návštěvníci ale stále ještě musí chodit kolem vepřína a trpět nelibý zápach prasečích výkalů, tzv. kejdy.
Politická reprezentace samostatného Česka se za bezmála 30 let nebyla stále schopna rozhodnout k odkupu vepřína, jeho demolici a následné pietní úpravě místa bývalého cikánského tábora. Za to je Česko pod palbou OSN a četných lidskoprávních organizací zabývajících se právě památkou obětí holocaustu. Politici stále slibují, že vepřín bude státem odkoupen a srovnán se zemí a obětem tábora bude dopřáno klidu, realizace slibů ale vázne. Jedním z těch, kteří jsou proti, je i prezident Miloš Zeman.
V rozhovoru pro pořad Týden s prezidentem se Zeman vyslovil proti odkupu vepřína. Z jeho slov je slušnému člověku na zvracení. Připomněl, že už jako premiér koncem 90. let odkup vepřína odmítl a udělal by to znovu. „Jsem proti tomu, aby se odstraňovat ten prasečák. To je prosperující firma. A víte, co by tam bylo místo něho? Prázdná plocha,“ prohlásil Zeman a dodal, že malý památník na místě stačí. Ano, čtete správně, pro prezidenta demokratické země je prasečák víc než památka obětí nacistického vraždění.
Schvaloval by snad Zeman výstavbu masokombinátu na území bývalého koncentračního tábora v Osvětimi nebo chemičky uprostřed areálu koncentračního tábora Mauthausen? Považuje snad český prezident místo po zbořených barácích, v nichž v plynových komorách umíraly miliony lidí, za zbytečnou prázdnou plochu, kde by bylo lepší vybudovat třeba slepičárnu nebo jatka, hlavně aby podnik prosperoval? Podobných prohlášení by se měl vyvarovat každý rozumně myslící člověk, natož pak prezident. Na nesouhlas s odkupem vepřína má Miloš Zeman plné právo. Jen by místo nehorázných prohlášení pošlapávající památku zbytečně zavraždených lidí mohl pro jednou raději držet jazyk za zuby a k citlivé situaci se nevyjadřovat.
Zde se pak můžete přesvědčit o tom, jak Zeman kašle na památku výsadkářů, kteří spáchali atentát na Reinharda Heydricha a místo toho raději popíjí s přáteli.