1) Všestranný hudební talent a milovník hudby

profimedia-0101712853.jpg

Od mládí byl Jiří Bělohlávek hudebním géniem. Hudba pro něj znamenala všechno, zasvětil jí celý svůj život. (Foto: Profimedia.cz)

Jiří Bělohlávek od dětství miloval hudbu a rozhodl se jí zasvětit celý svůj život. Měl absolutní hudební sluch a fenomenální paměť, stačilo mu skladbu si jednou poslechnout a už věděl, kdy nastupují jaké nástroje a co mají hrát s jakou intenzitou. Pochopitelně jeho kroky směřovaly na pražskou konzervatoř. Kromě dirigování studoval též hru na violoncello, které perfektně ovládal a od dětství i zpíval ve sboru. Po dokončení konzervatoře pokračoval ve studiu na Akademii múzických umění. Nakonec proslul jako dirigent, protože mezi hudebníky svým přirozeným šarmem a talentem vzbuzoval respekt a dovedl je namotivovat k nejlepším výkonům.

2) Následovník mistrů

profimedia-0094096573.jpg

Jiří Bělohlávek právem sklízel ovace jako jeden z největších českých dirigentů v historii. (Foto: Profimedia.cz)

Když vzal Jiří Bělohlávek do ruky taktovku, dovedl si vždy podmanit jak filharmoniky, tak obecenstvo. Ve svých 24 letech poprvé vyhrál celorepublikovou soutěž dirigentů, o rok později zazářil na mezinárodním dirigentském klání jednoho z nejznámějších dirigentů všech dob Herberta von Karajana. Mistrovské hodiny pobíral od Sergiu Celibidacheho. Jeho hvězda strmě stoupala jak na domácí, tak na zahraniční půdě. Právem se o něm hovořilo jako o nástupci legendárního českého dirigenta Rafaela Kubelíka, po kterém převzal postavení muže, který ukazoval světu, jak dokonalí dokážou čeští dirigenti být.

3) Rytířská kariéra v zahraničí

bel1.jpg

Za přínos hudbě byl Bělohlávek britskou královnou Alžbětou II. jmenován komandérem řádu britského impéria. (Foto: twitter.com)

O Bělohlávkovi můžeme bezpečně říct, že byl českou hvězdou světového formátu. O tom svědčí nespočet prestižních zahraničních angažmá, která Jiří Bělohlávek za svůj život měl. Vedle hraní v New Yorku, Stockholmu nebo Rotterdamu nejvíce Bělohlávek proslul tím, že v letech 1995-2006 byl hlavním hostujícím dirigentem britského Symfonického orchestru BBC, v roce 2006 se pak stal šéfdirigentem tohoto proslulého tělesa, které vedl do roku 2012. Stal se prvním nebritským dirigentem, který dirigoval závěrečný večer prestižního festivalu Proms, který navštěvují i členové královské rodiny. Britská královna ho za jeho službu hudbě dokonce povýšila do rytířského stavu, když ho jmenovala komandérem britského impéria. Oceněn byl i v Česku, kde byl držitelem Medaile za zásluhy.

4) Doma je doma

bel2.jpg

Jiří Bělohlávek proslul po celém světě. Přesto ale nejraději hrál doma v Česku skladby českých autorů. (Foto: twitter.com)

Ač byl dirigentem, kterého by si přál snad každý světový orchestr, rodné Česko bylo pro Bělohlávka vždy na prvním místě. O působení v čele České filharmonie prohlásil, že je to tím nejlepším, co kdy zažil. Tvorbu České filharmonie proto Jiří Bělohlávek vybrušoval jako drahokam a skladby, které dirigoval, vždy vycizeloval do těch nejmenších detailů. Koncerty s Bělohlávkem v čele byly dlouhou dobu dopředu vyprodané. Miloval i české skladatele, nejraději dirigoval skladby od Dvořáka, Janáčka nebo Martinů. I u nich tvrdil, že je s nimi pojí pouto domova a lásky k vlasti, která se pak odrážela i na jeho tvorbě. Bělohlávek byl i v době, kdy klasická hudba není zrovna předmětem celospolečenského zájmu, Čechem, na kterého mohli být jeho spoluobčané právem pyšní.

5) S taktovkou do poslední chvíle

bel.jpg

Ač bojoval s těžkou nemocí, do poslední chvíle Jiří Bělohlávek neodložil taktovku a se vší vervou dirigoval. (Foto: twitter.com)

Ač se od počátku tohoto roku začalo spekulovat o vážném zdravotním stavu Jiřího Bělohlávka, podepsala s ním Česká filharmonie smlouvu na post šéfdirigenta na dalších šest let. Nemoc byla na Bělohlávkovi patrná na první pohled. Kvůli léčbě přišel o své typické bílé rozčepýřené vlasy, ale neztrácel na optimismu, kterým byl pověstný. Ve všech rozhovorech ubezpečoval posluchače, že s dirigováním nehodlá končit, protože hudba je pro něj vším. Ač pro něj bylo dirigování velkých koncertů stále náročnější, nikdy nepolevil v nasazení a dával do dirigování pokaždé vše. Měl stanout v čele letošního ročníku festivalu Pražské jaro, ale to už mu zdravotní stav nedovolil. Těžké chorobě podlehl v noci na 1. června. Na věčnost tak odešel velikán, kterému se podařilo nesmazatelně se zapsat do dějin klasické hudby. Odpočívejte v pokoji, mistře a mnoho zdaru při řízení nebeského orchestru.

K uctění památky geniálního Jiřího Bělohlávka si poslechněte, jak dirigoval nesmrtelnou Smetanovu Vltavu.