Charles Darwin je díky svému objevu teorie evoluce a přirozeného výběru považován za asi nejznámějšího přírodovědce všech dob. Darwinovy poznatky a objevy z konce 19. století dodnes ovlivňují náš pohled na přírodu. Myslíte si, že člověk jako Darwin logicky musel být milovníkem zvířat? Pak jste na velkém omylu.

Jan Palička 29.1.2018, 08:00

Jméno Charlese Roberta Darwina je jedním z těch, které v paměti utkvělo snad každému, kdo absolvoval základoškolskou docházku. Objevitel teorie evoluce a původu druhů a zároveň i teorie přirozeného výběru se díky svým poznatkům v oboru stal asi nejproslulejším přírodovědcem všech dob a právem je součástí školních osnov všude po světě. Některé detaily z jeho života se o něm ale neučí.

darw.jpg

Charles Darwin - nejslavnější přírodovědec všech dob a zároveň muž, který rád týral a zabíjel zvířata. (Foto: wikipedia.com)

Člověk by poměrně logicky předpokládal, že když někdo celý život zasvětí zkoumání zvířat a bádání nad jejich původem a vývojem, pak musí zvířata doslova zbožňovat a jsou pro něj vším. Pro Darwina nicméně toto pravidlo neplatilo, spíše naopak. Zakladatel evoluční biologie se netajil tím, že mnohá zvířata z duše nesnáší a považuje je za zcela zbytečná a hodná vyhynutí.

Asi největší nenávist pociťoval Darwin k ptactvu. Do svého deníku mimo jiné napsal, že nevěří tomu, že jakýkoliv věřící dokáže přistupovat ke své víře nadšeněji, než on přistupuje k zabíjení ptáků. „Vzpomínám, jakou radostí se naplnilo mé srdce, když jsem poprvé zastřelil ptáka. Byl jsem tak vzrušený, že jsem málem nedokázal nabít zbraň, jak se mi třásly ruce nadšením,“ napsal Darwin. V jeho poznámkách pak najdeme zkazky o tom, jak ptáky zabíjel střelnými zbraněmi, ale i kameny, holí nebo dokonce vlastním cylindrem.

darw3.jpg

Britské přírodovědecké muzeum stále vlastní mrtvé ptáky, které vlastnoručně zabil a vycpal Charles Darwin. (Foto: wikipedia.com)

Nebyli to jen ptáci, ke kterým se Darwin choval jako malý chlapeček, co se vyžívá v pálení mravenců lupou. Během své návštěvy Galapág, z níž vzešlo mnoho jeho nejznámějších poznatků, se ve volném čase mezi výzkumem vyžíval v tyranizování galápážských zvířat. Mimo jiné například bral leguány za ocas, roztočil je a zkoušel, jak daleko je dohodí nebo jezdil na prastarých želvách sloních a kopal do nich, když se mu zdálo, že jedou moc pomalu.

Zvířata, která zabil, pak Darwin rád osobně vycpával. Nelze tedy říct, že by neposloužila i vědě a byla jen zdrojem uspokojování zvrácených rozmarů starého přírodovědce. Mezi neortodoxní metody výzkumu, které Darwin používal, můžeme zařadit i fakt, že si zakládal na tom, že ochutnal maso každého zvířete, které objevil. Za svou letitou kariéru tak snědl nespočet druhů ptáků, obří želvu, opice, pumu nebo například pásovce, o němž prohlásil, že je lahodný a chutná jako pečená kachna. Není divu, že nám ve škole učitelé nechtějí pošpinit obraz vědeckého génia tím, že se ve skutečnosti choval trochu jako cvok.