Emmanuel Macron je nejžhavějším favoritem na to stát se novým francouzským prezidentem. V prvním kole voleb zvítězil a v druhém je velmi vysoká pravděpodobnost, že porazí nacionalistickou protikandidátku Marine Le Penovou. Nejen kvůli jeho mládí, fešáckému vzhledu, ale hlavně kvůli liberálním a demokratickým myšlenkám v době krize je mnohými označován za evropskou verzi Johna Fitzgeralda Kennedyho. Nehrozí ale, že Macron v případě zvolení skončí stejně neslavně jako 35. prezident USA a zemře rukou atentátníka?
Vítěz prvního kola francouzských prezidentských voleb, předseda středolevicové strany En Marche Emmanuel Macron, se stal fenoménem volebního klání a má pevně nakročenu k tomu, aby v druhém kole s přehledem porazil kandidátku krajní pravice Marine Le Penovou. Macron v pouhých 39 letech s přehledem porazil kandidáty tradičních socialistů a konzervativců a mnohými je považován za nadějnou mladou krev, kterou Francie potřebuje.
make.jpg
Oba byli mladí, pohlední a plní ideálů. Srovnání Emmanuela Macrona a Johna Fitzgeralda Kennedyho se přímo nabízí.
Macronovo mládí, pohledná tvář a zapálení pro boj za liberální hodnoty a demokracii v časech, kdy svět čelí hrozbám terorismu a na síle nabírají populisté, přímo nabízí srovnání s jiným významným politikem 20. století, konkrétně s 35. americkým prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym. I on vládl v turbulentní době hrozící studené války, čelil karibské krizi a bojoval za práva rasových menšin, čímž byl pro mnohé symbolem naděje a změny zkostnatělé staré politiky.
macle1.jpg
Liberální Macron má nakročeno k tomu stát se prezidentem Francie. Nemohla by se mu ale jeho mírnost vymstít? (Foto: neweurope.com)
Stejně jako Kennedy se Macron vymezuje proti extremismu a jednoduchým řešením a brání práva rasových a náboženských menšin. Jeho přístup k terorismu není jen slibem o vyhoštění muslimů, ale o cíleném monitorování rizikových skupin spolu se snahou dosáhnout maximálně otevřené společnosti, v níž si budou lidé rovni. Realisticky připouští, že terorismus je bohužel hrozbou, která k životu v dnešní době patří. Nemůže se mu ale tento pro mnohé příliš umírněný pohled na věc vymstít?
Osud Kennedyho je poznamenán hlavně tím, jak mladý liberální prezident zemřel. Kennedyho život ukončila kulka vystřelená atentátníkem Lee Harvey Oswaldem v texaském Dallasu v listopadu roku 1963. Oswald byl přívržencem komunismu, tedy ideologie, proti které Kennedy bojoval. Nemůže se i Macron stát obětí ideologie radikálního islámu případně ultrapravicového nacionalismu, které v současnosti představují největší hrozby?
make2.jpg
Ve Francii by atentát na prezidenta nebyl ničím novým. Legendárního Charlese de Gaulla se pokusili zavraždit hned třicetkrát. (Foto: wikipedia.com)
Amerika není jedinou zemí, kde prezidenti čelili atentátům. Ostatně ani v moderní Francii by to nebylo poprvé, co by se někdo pokusil zavraždit prezidenta. Legendární Charles de Gaulle čelil pokusům o atentát hned třicetkrát, vždy však s notnou dávkou štěstí přežil. Štěstí, které měl de Gaulle, už by ale Macrona provázet nemuselo. Jisté je, že bez ochranky a tajných služeb bude jeho pozice značně nebezpečnou. Ale možná se k ní postaví stejně idealisticky jako papež František, který ve většině případů ochranku odmítá a prohlašuje, že pokud ho někdo bude chtít sprovodit ze světa, pak nehodlá božímu záměru bránit.
TADY se můžete podívat na to, jak by to vypadalo při zvolení Macrona a jak při zvolení jeho oponentky Le Penové.
Podobné články
Doporučujeme
Martin Miko
