1. Hrdinka s dělnickým původem
Valentina se narodila jako jedno ze tří dětí v malé vesnici Maslennikovo v západním Rusku. Otec traktorista zahynul během 2. světové války, když jí byly tři roky, a malá Valentina se vydala ve stopách své matky a hned po absolvování základní školy nastoupila pracovat do stejného textilního závodu. Od mala projevovala zájem o létání, absolvovala pilotní kurz, ale ve finále to byl právě její třídní původ, který z ní udělal první ženskou kosmonautku v historii.
2. Gagarin v sukni
Sovětský svaz vyslal už v roce 1961 do kosmu prvního muže Jurije Gagarina a dva roky poté se Sověti rozhodli získat prvenství i jako stát, který do vesmíru jako první vyšle ženu. Kromě Těreškovové se uvažovalo i o Valentině Ponomarjovové a Irině Solovjovové. Díky dělnickému původu a nadšenému angažování se v komunistických orgánech to nakonec byla Těreškovová, která na palubě raketoplánu Vostok 6 16. června 1963 vzlétla na téměř třídenní cestu vesmírem.
3. Hrdinka, která si už nezalétala
Let Těreškovové objektivně nebyl nikterak úspěšný. Pilotka trpěla únavou, zvracela, měla křeče a usínala, i když měla plnit úkoly. Během letu opakovaně žádala o předčasné ukončení mise a strachy se málem nervově zhroutila. Při přistání se navíc zranila na hlavě. I přesto byla okamžitě po dosednutí zpět na zemský povrch prohlášena Hrdinkou Sovětského svazu, povýšena do kapitánské hodnosti a byly jí propůjčeny vysoké stranické funkce. I díky tomu už se nikdy znovu do vesmíru nepodívala, jelikož případný neúspěch by byl pro sovětskou propagandu katastrofou.
4. Celoživotně oceňovaná žena století
Ač byla medaile Hrdinky Sovětského svazu nejvyšším možným tehdejším vyznamenáním, byla zároveň pouhým začátkem dlouhé řady ocenění a vyznamenání, které za svůj život Valentina Těreškovová obdržela. Jako mluvčí SSSR byla OSN odměněna Zlatou medailí za mír a vedle četných vyznamenání v rámci sovětských zemí se stala i držitelkou československé Zlaté medaile hrdinky socialistické práce. V armádě to dotáhla až na hodnost generálmajorky letectva a pomyslným vrcholem bylo udělení titulu Žena století v roce 2000 v Londýně.
5. Z vesmíru do politiky
Politická angažovanost v rámci komunistického Ruska byla jedním z rozhodujících faktorů, které Těreškovovou doslova vynesly do oblak. Kosmonautkou se stala jako funkcionářka Komsomolu a její stranická hvězda rychle vystoupala až do poslaneckých lavic Nejvyššího sovětu SSSR. Mezi lety 1968 a1987 vedla Výbor sovětských žen a od roku 1989 byla místopředsedkyní Mezinárodní demokratické federace žen. I dnes je poslankyní Státní dumy za vládní stranu Jednotné Rusko a angažuje se i v rámci mezinárodní politiky.
6. Rozvedená matka kosmonautka
Krátce po ukončení vesmírné mise Vostok 6 se Těreškovová vdala. Přímo v Kremlu pod patronátem tehdejšího prvního tajemníka SSSR Nikity Chruščova si vzala kolegu kosmonauta Adriana Nikolajeva. V roce 1964 se jim narodila dcera Jelena, která se stala prvním dítětem, které mělo oba rodiče ve vesmíru. Z Jeleny se stala lékařka, nicméně manželství jejich rodičů nevydrželo a v roce 1980 se Těreškovová rozvedla a následně se podruhé vdala za armádního doktora Julije Šapošnikova, s nímž v bezdětném manželství setrvala až do jeho smrti v roce 1999.
TADY se můžete podívat, co všechno kromě mužů a žen se už dostalo na oběžnou dráhu.