Pokud dostali přes půl milionu korun, neměli by se divit, že ztratí nárok na podporu.
O mentalitě typu “jsme Romové a máme pět dětí, takže se teď o nás všichni hezky postarejte” jsme psali už ZDE. Patronka rodiny podrobně a věcně ukazuje, že jsou zvyklí žít ze dne na den, nestarat se, nešetřit a čekat, co jim spadne do klína.
Rodiče paterčat Alexandra Kiňová a Antonín Krosčen se teď budou soudit o výtěžek sbírky, kterou pro ně uspořádal Klub vícerčat. Píše o tom dnešní iDnes a je to prostě neuvěřitelné.
Jak se dočtete v článku, klub předpokládal převod peněz na účet soudem stanoveného opatrovníka dětí, což ale rodina odmítla. Požadovala převod na Kiňovou. To ovšem znamená, že se vybrané peníze budou muset zdanit a zohlední se při výpočtu sociálních dávek. Když se to matka paterčat dozvěděla, najala si advokátku Kláru Samkovou. Ta vymyslela právní kličku – převod peněz na základě smlouvy o vydání sbírky a nikoli na základě darovací smlouvy. Rodina by tak díky těm 600 000 Kč nepřišla o sociální dávky a daněním peněz by nemusela „dotovat stát“.
Jenže tady něco hodně smrdí, a na mnoha místech. Pokud od dobrých lidí dostanu tolik peněz, nesmím se divit, že přijdu o sociální dávky. Jejich smylem je přece chránit sociálně slabé bez příjmů před hmotnou nouzí – a ta v mém případě díky více než půl milionu už logicky jaksi pominula. Pokud vymýšlím právní kličky, jak tohle změnou názvu převodní smlouvy obejít, chovám se už vysloveně jako parazit. Chci víc než půl milionu ze sbírky, ale zároveň chci dál pobírat i ty dávky, jako kdybych byl chudák. Tedy žít na úkor ostatních.
A pokud zdanění vybraných peněz nazývám “dotováním státu”, je to už do nebe volající drzost a výsměch. Je to totiž přece přesně obráceně – sociálními dávkymi stát dotuje mne. No, stát… Rodiče paterčat těmi dávkami dotujeme my všichni. Přejme jim to, mít tolik dětí je určitě náročné. Ale co kdyby byli aspoň potichu a nemlaskali?
Mají rodiče paterčat dál dostávat sociální dávky?
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
