Po Facebooku se šíří tahle “legrácka”, ve které je použit obrázek z komiksově laděného filmu 300: Bitva u Thermopyl amerického režiséra Zack Snydera (2007):

12688386_534984383345030_7560863561389738833_n.jpg

A navíc je ta věta špatně postavena, chybí v ní čárka. Správně má znít: "Byly doby, kdy Řekové uměli zastavit imigranty." (Foto: staženo z FB, autor neznámý)

Ten, kdo to vytvořil, sám sebe usvědčil z fatální historické neznalosti. Ve výše zmíněné bitvě, ke které došlo v roce 480 před Kristem, totiž vojáci spojených řeckých států podlehli armádě perského vládce Xerxa. Žádné „imigranty“ tedy Řekové nezastavili ani náhodou a vítězní Peršané zpustošili Athény. Poraženi byli až v pozdějších bitvách u Salamíny a u Platají.

Na údajné hrdinství Řeků při „obraně Evropy" proti perským „Asiatům“ se odvolává i tenhle bizarní film rasistického serveru White Media:

Dozvíme se z něj, že prý „evropská inteligence a odvaha vítězila nad přesilou“, a to i u Termopyl. Tenhle argument White Media používají proti dnešním muslimským žadatelům o azyl, což je brutálně demagogická a lživá zkratka. K bitvě u Termopyl totiž došlo více než 1600 lety (šestnáct století!) předtím, než v Persii (dnešním Íránu) převládl islám. Xerxova armáda nebyla muslimská prostě proto, že pět století před Kristem tohle náboženství neexistovalo.

A navíc tehdy neexistovala ani žádná Evropa v dnešním slova smyslu. Jakápak obrana „našeho“ světadílu, když třeba Slované přišli až více než tisíc let po bitvě u Termopyl? Tady se podívejte na klíčovou epizodu toho hloupého filmu:

S interpretací řecko-perských válek je to vůbec podivné a bizarní, a to už čistě etnicky. Dobyvační cizinci? Peršané jsou světlá indoevropská rasa, kterou na první pohled nerozeznáte od Evropanů. Nejsou to tedy žádní Arabové ani Turci, ale naši velmi blízcí příbuzní. Dělat z nich vetřelce odkudsi z neznáma je asi stejné, jako kdybyste za “cizí čmoudy” prohlásili Němce, Poláky nebo Francouze.

Už od základní školy je nám vtloukána do hlavy ideologicky zkreslená představa, komu máme v řecko-perských válkách fandit. Údajně demokratičtí a civilizačně vyspělí Řekové se prý statečně bránili barbarským orientálním Peršanům, což je jasně ukázáno i ve Snyderově filmu. Xerxés je v něm zobrazen jako prvotřídní zloduch a Řekové jako hrdinové.

fro335891_profimedia_0020358740.jpg

Řecký velitel Leónidas – hrdina, nebo padouch? (Foto: www.ifilms.com)

Jenže to bylo přesně naopak. V řeckých státech demokracie v dnešním slova smyslu neexistovala ani náhodou. Asi třetinu athénské populace třeba tvořili otroci a v řecké historii často přebírala vládu tyranie. Jaké hodnoty tedy Řekové v Termopyl vlastně bránili?

Starověkou perskou říši je naopak možno v tehdejším světě označit za oázu demokracie, kultury a stability. Její zakladatel Dáreus (Dareios) I. v roce 521 před Kristem vybudoval největší impérium tehdejšího světa – první opravdovou velmoc, sahající od dnešního Pákistánu po bulharskou Thrákii a od Střední Asie po severní Afriku.

Starověká perská říše byla na svou dobu asi nejtolerantnější státní útvar světa. Vládci tamní achajmenovské dynastie obyvatelům „dobytých“ územím nevnucovali nejen své náboženství, ale ani perský způsob života. Pokud jejich panovníci platili přiměřené daně a uznávali formální nadvládu Persepole, nikdo jim nemluvil do jejich vlády. Navíc se i mohli spolehnout na společnou obranu, která jim v mnohonárodnostní říši zaručovala dlouhodobou stabilitu a mír. S vědomým zjednodušením se tedy dá říct, že Perská říše byla obdobou dnešní Evropské unie.

persepolis.jpg

Starověká Persepole. Vládci "porobených" národů tu jednou ročně formálně projevili loajalitu Perské říši, a mohli si dělat, co chtěli. (Foto: travelblogs.com)

„Stát perských panovníků se téměř nevměšoval do soukromých záležitostí a nechal lidi žít podle jejich zvyklostí. Achajmenovci byli sice absolutními vládci, ale jejich stát byl pravým opakem státu totalitního,“ shrnuje německý historik Friedrich–Karl Kienitz v knize Národy ve stínu: soupeři Řeků a Římanů v letech 1200 – 200 př. n. l. (Knižní klub 1991).

Pokud tedy jen něco málo víte o historii a nežijete v zajetí školských mýtů a dezinterpretací, v řecko-perských válkách byste měli fandit Peršanům. Dávné dějiny samozřejmě nejsou fotbalový zápas, ale člověk by měl mít jisté povědomí o tom, kdo byl skutečně „hodný“ a kdo skutečně „zlý“. Kdyby Xerxova armáda nad Řeky nakonec zvítězila, mohlo být v pozdější Evropě leccos jinak. Škoda…

2242537-xerxes_le_film_frank_miller_300_sin_city_prequel_04.jpg

Perský vládce Xerxés je ve Snyderově filmu něco mezi úchylem, fanatikem a sadistou (Foto: www.ifilms.com)

Rasisté z webu White Media a fanatičtí odpůrci imigrantů navzdory tomu všemu používají starověké Řeky jako symbol obrany Evropy před „zlem z cizího světadílu“. Nechme je žít v jejich bludu – s nevzdělanými hlupáky nemá smysl diskutovat. A nedivme se, že v dnešním Íránu vzbudil komiksový film Zacka Snydera takový odpor. Je totiž nejen neskutečně hloupý a schematický, ale hlavně je v rozporu se základními historickými fakty.

A tady se seznamte s 26 (ne)překvapivými čísly o imigrantech.