S příchodem imigrační vlny se objevují i problémy a střety, které bychom nejspíš nečekali. V islámských zemích jsou třeba poměrně rozšířené sňatky dospělých mužů s velmi mladými dívkami (vlastně spíš s dětmi), které před tím v západních zemích chrání zákon. Muslimové v tomto ohledu jen následují příklad proroka Mohameda, který se kdysi se svou nejoblíbenější ženou Aíšou oženil v době, kdy jí bylo teprve šest let:
Podle evropských zákonů?
Teď ale imigranti se svými často ještě dětskými manželkami přicházejí do Evropy, což nutně vzbuzuje otázku, jak se k tomu mají zdejší úřady postavit. Postupovat podle evropských zákonů znamená v ubytovnách oddělit manžele od sebe, nenechat je spolu sdílet lože a trestat muže, kteří to přestoupí. Podle našich pravidel se totiž dopouštějí pedofilie.
Není ale tenhle názor „hříchem etnocentrismu“? Západní myslitelé, filozofové, misionáři a cestovatelé kdysi všechno posuzovali měřítky euroamerické kultury, kterou považovali za nejvyspělejší a nejlepší. Všechny ostatní zvyky, zákony, rituály, náboženství a další součásti odlišných kultur z tohoto srovnání nutně vycházely špatně. Co nebylo „po našem“, to bylo zaostalé, nízké, zrůdné a divošské.
Dnešní kulturní antropologie od etnocentrismu už dávno upustila a řídí se principem kulturního relativismu. Podle něj už nelze říct, co je dobré a co špatné. Každá kultura má totiž prý svá vlastní hodnotová měřítka, která nejde srovnávat.
Do Evropy to nepatří
Je to osvěžující pohled, ale naráží na bariéry našeho myšlení. Pokud je někde na Papui-Nové Guineji běžným zvykem zabít příslušníka nepřátelského kmene a uvařit si k obědu jeho játra a mozek, přísluší nám to hodnotit? Podle kulturních relativistů ne. Selský rozum nám ale napovídá, že to není v pořádku. A to samé asi všichni cítíme v případě dětských manželek muslimských uprchlíků. Do Evropy tohle prostě nepatří.
Dánský ministr pro imigraci Inger Støjberg proto požaduje, aby v případě, že nějaký pár tyto zákonné podmínky nesplňuje, byl rozdělen. Argumentuje nutností chránit nezletilé dívky před sexuálními nároky manželů, které jsou v Evropě protizákonné. „Je absolutně nepřijatelné, že v dánských azylových zařízeních žijí takovéto manželské páry spolu,“ prohlásil Støjberg. Poukazuje na to, že nejméně osm muslimských „dětských manželek“ v Dánsku je buď těhotných nebo už porodilo. Dánská vláda plánuje jejich manžely deportovat.
Co říká dánský imám?
Americký server pamelageller.com ale cituje dánského imáma Usámu El-Saadího z mešity v Aarhusu, který nedávno prohlásil, že by dánská vláda měla respektovat integritu muslimských rodin bez ohledu na věk žen. „Na tyhle případy je třeba nahlížet z jiného úhlu,“ řekl imám deníku Metroxpress. „Oba jsou řádně oddáni, a dokonce i když je manžel třeba dvakrát starší než manželka, tvoří rodinu. Musíme přijmout, že je to jiná kultura, a nenarušovat rodinný život.“
V Dánsku jsou nejmladší muslimské manželky imigrantů staré čtrnáct let, ale třeba v Norsku i jen jedenáct let – převážně ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Většina evropských zemí má přitom legální hranici pro pohlavní styk patnáct nebo šestnáct let a pro sňatek osmnáct let.
Moje země, moje pravidla
Naskočilo vám v hlavě dnes tak populární heslo „Moje země, moje pravidla?“ Myslíte si, že pokud se člověk vydá do ciziny, musí respektovat tamní zvyklosti. Dobře, ale děláte to v muslimských zemích? Chodí snad české ženy v Egyptě, Tunisu nebo Turecku zahalené? Koupou se tam kompletně oblečené? Zákony řady islámských zemí zakazují, aby hotelový pokoj sdílely „cizoložné“ nesezdané páry. Když tam pojedete s přítelkyní, divili byste se, kdyby vás zavřeli nebo ukamenovali? A kdybyste tam něco ukradli a islámský soud vás odsoudil k utětí ruky, přijali byste trest? Nebo byste křičeli, že jste tam jen „na návštěvě“, že se na vás tedy místní islámské zvyklosti zákony nevztahují a že chcete být posuzování podle těch evropských?
Logika je neúprosná. Pokud chceme v Evropě podle našich zákonů muslimům zakazovat dětské manželky, musíme přijmout, že nás v islámských zemích budou trestat podle zákona šaríja.
Anketa
Výrok „Moje země, moje pravidla“ by měl platit:
Sami obyvatelé zemí s islámem coby většinovým nábožebstvím se ovšem k této otázce stavějí různě – podívejte se na tohle jen pár měsíců staré video z ‚falešné dětské svatby‘ v Libanonu a reakce kolemjdoucích na focení starých ženichů s mladičkými nevěstami.