K oblíbeným benefitům redaktorů motoristických médií patří možnost recenzovat auto tzv. ve svém volném čase = jezdit novou, nablýskanou károu s plnou nádrží a za týden ji zas vyměnit za jinou. Každou takovou akci ale následuje reakce, jak už to v české kotlině bývá.
1. Že jsou překupníci
Kdo jiný by měnil auta jako ponožky. Je jasný, že to ten chlápek vozí z Reichu a tady to votáčí za velký prachy. Normální šedivej dovoz. A ještě s tím machruje na parkovišti před panelákem.
2. Že vyhráli v Sazce
Panáček trefil první pořadí a má nový auto, to se to utrácí, když mu to spadlo do klína. Tenhle druh drbu samozřejmě přichází jen ve chvíli, kdy jezdíte novým autem, které je luxusní nebo sportovní. I to se občas poštěstí. Pavlačové tam-tamy ovšem rozezní cokoliv, zvlášť když je to nablýskané a umyté.
3. Že jsou drogoví dealeři
Je to dealer, ti přece utrácí peníze jako na běžícím páse a chlubí se takhle dětinsky novými plechy. Kdyby ale sousedi nahlédli do statistik, zjistili by, že většina zadržených dealerů si většinou počíná až přehnaně nenápadně. A jezdí zásadně ve starých herkách na plecháčích!
4. Že jsou podvodní automechanici
Jasně, mladej má každý týden nový auto. Jak to asi dělá? Začal makat za pár drobných v autoservisu a ojíždí auta nic netušících zákazníků. To by se mělo někde nahlásit!
5. Že to kradou
To přece není normální, mít tolik drahých aut takhle za sebou. A ještě si to ten vykuk na parkovišti vždycky fotí, když to přiveze. A za týden to zas zmizí a je tu jiný. Normální čórka je to, nic jinýho... copak si někdo v tomhle státě ještě dokáže vydělávat legálně?
6. Že dělají řidiče velkým zvířatům
Hele, dyť je to mladej kluk, jak by se asi zmohl na nový Audi A8 ve sportovním paketu. Dyť to jsou miliony. Já ti říkám, že dělá šoféra za pár kaček nějakýmu podnikateli. A tady na nás hraje habaďůru. Ale čekal bych, že bude jezdit v obleku a ne v těch sepraných džínách...
A potom některého z nich potkáte na parkovišti. A možná se dáte do řeči. Pravda vyleze na povrch a tyhle klepy se promění v něco úplně jiného. Najednou za vámi sousedi začnou chodit a budou se vás vyptávat, jestli tohle či ono auto je dobrá koupě pro ně, babičku, vnuka, kamaráda apod.
Na jednu stranu je příjemné, že do vás někdo vkládá důvěru, na druhou stranu na tyhle otázky nikdy není snadná odpověď. A když podle svého nejlepšího svědomí něco doporučíte a soused pak v áčkách natrefí na kus těsně před smrtí, kousek toho mrzení se snese i na vaši hlavu.
Takže s tou upřímností a radami bacha. Skoro vždy platí, že na obecnou otázku je dobré dát obecnou odpověď. A pak se případně propracovávat dál. A hlavně mít na vědomí, že zhruba 80 % lidí vlastně jen chce, abyste jim potvrdili to, co už mají dávno vybrané.
A TADY máte 7 nejčastějších mýtů o autech, kterým ještě pořád věříte.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
