Na velký význam babičky v rodinách chobotnatců upozornili biologové po dlouhodobém pozorování více než 800 samic v keňském národním parku Amboseli. Mláďatům, která mají kromě matky i babičku, vědci připisují větší šanci na přežití.

slon45.jpg

Slon, který má babičku, žízní jen tak nechcípne (Foto: Pinkbookme.com)

Sloní babičky ovšem vedle toho mají značný vliv i na dospělé slonice. „Slonice, jejichž matka byla dlouho naživu, mají víc mláďat než ostatní samice,“ napsali vědci v odborném časopisu Behavioral Ecology and Sociobiology.

Kladný vliv prarodiček podle expertů vychází především ze zkušeností starých zvířat. Babička, která v období sucha ví, kde se ještě nachází voda, může své příbuzné zachránit před jistou smrtí.

Sloni patří stejně jako člověk k několika málo druhům savců, jejichž délka života jim umožňuje soužití prarodičů, dětí i vnoučat.

Většina slonic v parku Amboseli se dožila 40 let, deset procent dokonce přesáhlo šedesátku. První mládě přivádějí na svět v průměru ve 14. roce. Na rozdíl od lidí mají sloni mláďata i v pozici prarodičů, mezi jednotlivými vrhy jsou pak ovšem větší časové odstupy. Biologové zaznamenali i případy sloních rodin, v nichž byly březí matka, babička i vnučka současně.

A tady se podívejte, jak to vypadá, když je člověk drzý jako opice.