Předem se omlouváme těm, kteří se podobných ‚hříchů‘ nedopouštějí. Přinášíme vám kolekci častých nešvarů v českých kuchyních, na které každý z vás určitě alespoň jednou narazil. A pokud se vyvarujete následujících nesmyslů, nebudete k smíchu žádné italské návštěvě, která k vám nečekaně zavítá.
1. Málo vody, málo soli
Zapomeňte na malý hrnec. Na 100 gramů špaget alespoň litr vody. Se solí rozhodně nešetřete. Měla by být slaná jako mořská voda, tedy přibližně vrchovatá polévková lžíce na litr vody. Ale pozor, i těstoviny se dají přesolit. Jo, a sůl sypte až do vroucí vody –jinak se vám na hrnci můžou udělat fleky.
2. Házení špagetou na stěnu
Možná jste to viděli v nějaké československé taškařici nebo to tak dělala vaše maminka/babička. Jenže tím, že se špageta přilepí na stěnu, zjistíte tak akorát, že je převařená. Ochutnávejte v pruběhu vaření – špageta by měla být al dente, neboli na skus (na povrchu měkká, uvnitř tuhá).
3. Proplachování
Tím, že špagety propláchnete, dostanete z jejich povrchu to nejlepší.
4. Zapomeňte na olej
Lidé přilévají olej ke špagetám, aby se nelepily. Jenže my chceme, aby se lepily! Omáčka na těstovinách pak lépe drží.
5. Omáčka se začne připravovat až po špagetách
Omáčka musí být vždy jako první. Čeká se na špagety. To je hlavní hrdina.
6. Těstoviny a omáčka zvlášť
Možná je tak servírovali ve vaší školní jídelně, ale doma to tak nedělejte. Špagety vyndavejte z hrnce (nebo síta) rovnou do pánve s omáčkou, kde je před servírováním promícháte. Omačka tak bude rovnoměrně ‚rozmístěná‘.
7. Konzumace s lžící
Lžíce na špagety je dobrá pro kojence nebo děti ve školce, ale když to ukážete Italovi, bude se chytat za hlavu. Stačí samotná vidlička a okraj talíře, o který si špagety na vidličku namotáte. Tak k čemu proboha ještě lžíce?
A tady najdete 6 českých jídel, která mylně považujeme za tradiční.