Proč je tři miliony let stará Lucy tak důležitá pro současné lidi? Kde se vzala ona sama a kde se vzalo její moderní jméno? A je to vůbec náš skutečný prapředek?
Australopitékus pojmenovaný jako Lucy se v neděli 24. listopadu 1974 narodil podruhé, když paleontologové vykutali ze země cca 40 % jeho (její) kostry. Skutečné datum narození se asi už nikdy nedozvíme, víme pouze to, že to bylo někdy před třemi miliony roky, plus minus 200 tisíc let.
1. První dvojnožec
Je to první objevený zástupce hominidů, který má stejně blízko k modernímu člověku jako k moderním šimpanzům. A co je hlavní – chodí po dvou, ačkoli má malý mozek. Do doby tohoto nálezu se mělo za to, že se předchůdcům člověka nejprve zvětšil mozek, a teprve pak se v chůzi napřímili.
2. Datum bylo posunuto
Afarská pánev v Etiopii, významné paleontologické naleziště: je neděle ráno, 24. listopadu 1974 – datum bylo později posunuto o týden dozadu, aby se shodovalo s 24. listopadem 1859, v kterýžto den vyšlo Darwinovo zásadní dílo O původu druhů. Takže ve skutečnosti je sice neděle, ale ne 24., nýbrž 30. listopadu 1974 ráno, když se britský antropolog Donald Johnson se svým kolegou Tomem Grayem vydává na lokalitu č. 162, kde v sílícím vedru zkoumají vyprahlý kamenitý a prašný terén. Bez výsledku.
Johnson se najednou s divnou předtuchou zadívá do kamenité rokliny – už ji sice předtím několikrát prohledali jejich pomocníci, ale zkusí to ještě jednou, sám. Dlouho nic nenachází, než jeho zrak narazí na divný předmět vyčuhující z prachu ve svahu. Fragment kosti, který – jak se později ukáže – pochází z paže. A hned vedle další kosterní pozůstatek – spodina lebeční. Asi o metr dál pak ze země vyhrabuje také část stehenní kosti a malé kůstky z chodidla.
Zanedlouho je řádně prozkoumán celý svah rokle, který ukrývá obratle, část pánve, žeber a čelistí. Trvá to ale ještě další tři týdny, než se najde vše, co z Lucy zbylo – cca 40 % její kostry.
3. Lucy in the Ground...
Jelikož už po prvním dnu bylo jasné, že se zde nacházejí kosti pouze z jednoho jedince a že je to samice, začali paleoantropologové bujaře oslavovat. Ve svém táboře si k tomu pouštěli z magnetofonového pásku stále dokola a pořádně nahlas slavnou píseň z alba Seržant Pepř od The Beatles, která podle některých adoruje užívání LSD – Lucy in the Sky with Diamonds. A podle ní pak dostal jejich převratný nález i své jméno.
4. Cestovala přes půl zeměkoule a zase zpátky
Se svolením etiopské vlády byly nalezené kosterní pozůstatky převezeny do amerického Muzea přírodní historie v Clevelandu, kde z nich byla zrekonstruována celá Luciina postava. Trvalo to devět let, pak byla vrácena zpět do své ‚vlasti‘, relativně nedaleko od místa, kde byla nalezena – dnes je uložena ve speciálním sejfu v Etiopském národním muzeu v Addis Abebě a vidět ji smějí jen ‚vyvolení‘. Jako třeba Barack Obama, kterému bylo předloni na konci července při návštěvě Etiopie umožněno, aby se jí dokonce i dotknul. Ano, tehdy byl ještě prezidentem USA.
lucy-2_3389447b.jpg
Ze sejfu do prezidentského paláce byly Luciiny ostatky převezeny tajně a s ozbrojeným doprovodem 26. července 2015 (Foto: telegraph.co.uk)
5. Jedna žena s mnoha tvářemi
Že se jednalo o ženu, se zjistilo hned při nálezu podle zachovalé části pánevní kosti. Teprve později se přidaly i další důležité údaje – její výška byla cca 1,1 metru, váha necelých 30 kg. Mohutná hrudní dutina ukazuje na větší ‚býložravý‘ žaludek.
A její tvář má dnes mnoho podob, jelikož kompletní Luciina lebka nebyla nalezena – rekonstrukce proto probíhaly na základě jiných nálezů podle lebek jedinců stejného druhu.
6. Zabili ji, nebo jen okousali?
Spekuluje se, v jakém věku a jak vůbec zemřela. Nebyla dítě, ale ani stařena, zcela jistě měla již po pubertě. Na její pánevní kosti byl sice objeven otisk zubu predátora, nedá se však již určit, zda vznikl v době před její smrtí, nebo až po ní.
7. Je Lucy naše pra(n)babička?
doodle-lucy_3507955a.gif
Není vůbec jisté, že se jedná o našeho prapředka, spíše naopak – jde zřejmě jen o vzdálenou příbuzeneckou linii, která má s námi společného daleko staršího prapředka, od něhož se lidský rodokmen oddělil již před 13 miliony let. Třebaže to tenhle „google doodle“ ukazuje jinak – a mnohdy se to tak (tedy nesprávně) dodnes učí i na školách.
Proto se na závěr se ještě podívejte na těchto 7 věcí, které nás ve škole učili blbě.
Podobné články
Komerční článek
Doporučujeme
Martin Miko
