Osmiválec. 421 koní. Dlouhý víkend. Dvě propálené nádrže a nesmazatelný úsměv na tváři. Ford Mustang GT konečně dorazil i do naší redakce a já jsem se díky němu na chvilku vrátil do té opravdové Ameriky.
O novém Fordu Mustang už jsem se dost vypovídal v prvních dojmech z letiště v Hoškovicích a bezprostředním okolí, kde jsme mohli vyzkoušet jak tradiční pětilitrový osmiválec (verzi GT), tak jeho slabšího bratříčka v provedení kabrio. Právě čtyřválcový, ale velmi potentní motor bude mít ještě co ukázat jak v Mustangu, který si časem vypůjčíme, tak v nejostřejším Fordu Focus RS. V případě americké klasiky jsme ale pro regulérní test přirozeně nejprve sáhli po osmiválci. Protože tradice, protože Amerika, protože zvuk, který přitahuje zraky všech generací, tedy s výjimkou babiček, kterým už nemoc brání v tom, aby se ohlédly.
Deštivé počasí, uzoučké české okresky a tradiční blbá podzimní nálada byly pro Mustanga skutečnou výzvou. Obstál beze ztráty kytičky, a když jsme ho vraceli zpátky na Ford, abychom následně absolvovali odvoz v "tradičním německém voze", neobešlo se to bez pocitu, že něco je najednou špatně. Jak moc se nám tedy tenhle americký vetřelec, který se českým luhům a hájům padesát let vyhýbal, vryl pod kůži?
1. Hlasitá, ale klidná síla
I protřelí motorističtí novináři vám řeknou, že auto jako Ford Mustang GT je za odměnu. Bez ohledu na to, pro jaké médium píšete, jsou sportovní auta s podobným výkonem a koncepcí vždy svátkem, takže se modlíte, abyste měli volný víkend, aby drželo počasí, a aby vás pokud možno v redakci nikdo neotravoval s články - máte přece na parkovišti Mustanga a jste placení za to, že mu dáte pořádně za uši.
První tři dny mého soužití s americkou legendou hustě pršelo a pražská doprava líně popojížděla svými zkornatělými tepnami. Mustangovi to ale nevadilo. S lehoučkou spojkou z Transita nebylo rozjíždění na Jižní spojce absolutně žádný problém a jemné polechtání plynu vždy znamenalo explozi decibelů a drobný úsměv - najednou přestalo vadit, že jedete krokem, protože jste seděli v tom správném autě.
Atmosférický osmiválec žere jako protržený. To je třeba si vyjasnit na rovinu. Na okresce při klidném tempu pojedete za deset. Ve městě za třináct. Při blbnutí a využívání plného potenciálu se budete pohybovat mezi patnácti až dvaceti. V tomhle ohledu jsou tedy povídačky o amerikách pravdivé, ačkoliv Mustang zdaleka netrpí takovými výkyvy jako opravdové klasické muscle káry. Úsporně s ním nepojedete, zato si budete užívat čitelný a neustálý přísun síly. Díky obrovskému točáku se zvedá od nižších otáček stejně ochotně jako kdejaké turbo, ale elán mu vydrží až do šesti, sedmi tisíc. Pořád má odkud brát, pořád rozeznívá další a další křídla mohutného orchestru. Šlapat mu do pedálů jen proto, aby začal zpívat, se promění v návykovou rutinu. A že si někdo bude myslet, bůhvíco si nekompenzujete? Tak ať...
2. Generátor dobré nálady
Abych pravdu řekl, z pohledů lidí na zastávkách, v ostatních autech nebo třeba cyklistů jsem nikdy nevypozoroval pohrdání či závist, tolik patrné ve chvíli, kdy jedete bavorákem, audinou nebo Range Roverem. S kolegy novináři tohle téma vždycky probíráme, česká závist v nás prostě pořád ještě trochu bublá, takže jakmile máme drahé auto nějaké profláknuté značky, většinou musíme počítat s tím, že nás z vedlejší silnice málokdo pustí, případně na nás lidi podezřívavě koukají (většinou je to i kombinace relativně nízkého věku a extrémně drahé limuzíny nebo sportovního vozu). To holt patří k branži. O to víc potěší, že jedete Mustangem kolem zastávky a děcka natáhnou krky. Pak už stačí jen šlápnout na plíce amerického zlobra a les úsměvů ve zpětném zrcátku vám hned zlepší náladu. Mustang vypadá dražší, než je, ale žádná reakce nemířila tím směrem, že jede snob v luxusním autě nebo nedostatkovém zboží.
Většina lidí buď rovnou poznala, že jde o Mustang a zvedala palce, případně se zeptala, protože nevěřila, že už americká ikona dorazila na české silnice. Na benzínkách jsem odpovídal na všetečné dotazy, soused si to rovnou fotil a na semaforech se mnou chtělo závodit všechno, od litrového Clia po pětkové bávo v dieselu. Za volantem Mustanga si musíte na pozornost zvyknout, ale naštěstí nejde o tu nevítanou, které často čelí majitelé německých prémiových sedanů. Mustang je zkrátka neokoukanou exotikou, která naštěstí nemá na kontě špatnou pověst. Je za filmovou hvězdu, to nejlepší z USA a staré školy, která je větší než život. Prostě kus auta s božským zvukem, které si pořídíte pro radost, nikoliv pro průvan v peněžence.
Děti na něj koukají jako na přestrojeného transformera (konkurenční Chevrolet Camaro se tu nedávno přestal oficiálně prodávat, takže bude mít Mustang mnohem snazší pozici na trhu), dospělí by ho zase okamžitě měnili za svůj praktický hatchback. Nebo možná neměnili, protože tuší, že pro podobný sporťák nemají v rodinném životě prostor. Ale svezli by se, to zase jo. A kdyby bylo v garáži i rozpočtu místo na druhé, třetí auto, byl by Mustang přesně v té kategorii, kterou si splníte dávný sen. To už není fabulování, tady mluvím sám o sobě.
3. Tancující anděl strážný
A s tou praktičností to není až tak tragické, jak se může na první pohled zdát. Ano, Mustang je bezmála pětimetrové kupé s obřími dveřmi, mizerným výhledem přes přední sloupky a jen průměrným dozadu. Tak to ale u sportovním kupé chodí, od toho jsou tu parkovací senzory a kamera, které má evropská verze v základu. S širokým a dlouhým auťákem se budete chvilku učit jezdit (viz bod č. 5), ale komunikativnost řízení a řada asistenčních systémů vám brzy dodá potřebnou sebedůvěru.
A to prosím i v tom sychravém a deštivém počasí. Mustang má několik jízdních režimů, přičemž minimálně ve třech nad vámi bude bdít elektronika a moderní víceprvková zadní náprava, takže jestli máte pocit, že protože je Mustang rychlá zadokolka, zkusí vám při první příležitosti ukousnout hlavu, je to zcela zbytečná obava, která plyne zejména z toho, že většina novinářů s podobnými auty jezdí filmově bokem - na fotkách i ve videu (o tom za chvíli). Proč? Protože to vypadá skvěle! To ovšem neznamená, že se k podobnému ježdění Mustang nemusí pobízet. Naopak, v běžném módu si klouznete zadkem opravdu jen ve chvíli, kdy na mokré vozovce nevybíravě sešlápnete plyn až na podlahu, případně si podřadíte bez meziplynu tak nešťastně, že se vám na chvíli zablokují kola. V obou případech ale záď Mustangu jen na chvilku vybočí, aby ji okamžitě chytila elektronická kontrola trakce a vrátila vás zpátky do původního směru. Dlouhý rozvor navíc zajistí, že jakýkoliv smyk je pozvolný a lze ho snadno kontrolovat i prací s plynem a volantem.
Režim Track vám naopak kontrolu trakce z velké části vypne a umožní vyrábět ony filmově vypadající smyky. Nemusíme snad dodávat, že podobné řádění patří spíš na závodní okruhy nebo přehledné úseky, kdy máte kontrolu jak nad svým vozem, tak okolním prostředím. Mustang dokáže rozdávat spoustu zábavy a adrenalinu, ale zároveň je to velmi silné a velké auto, u kterého musíte počítat se setrvačností a znát zásady ostré jízdy s pohonem zadních kol. A samozřejmě být připraveni na to, že na suchém asfaltu při jízdě smykem budou trpět vaše pneumatiky a následně i peněženka.
4. S Mustangem jste v hlavní roli
Se vší úctou k bodu č. 3 je ve mě pořád ještě kus malého kluka, a tak jsem neodolal, abych si s Mustangem nenatočil krátký film. Podobné auto si totiž zaslouží hlavní roli v nějakém příběhu - jeho filmová minulost k podobnému cvičení vyloženě svádí. A tak jsme se rozhodli půjčený Ford Mustang GT proměnit v narozeninový dárek. Neříkejte, že byste takové překvapení ve svých osmnácti letech nebrali. V USA to není tak nereálný scénář, v Česku se pravděpodobně přihodí jen v těch nejmovitějších rodinách. Proč se ale na chvilku nezasnít, že?
5. Americká ramena v českém roláku
A teď zase na chvilku zpátky k té praktičnosti. Z Mustanga opravdu není ten výhled nejsnazší a centra českých měst i šířky českých okresek americkému kupé příliš nenahrávají. Je to ale jen další důkaz toho, že strach má velké oči. Jakmile s autem najezdíte pár kilometrů, přesně odhadnete, kde končí a začíná, budete si dávat pozor na terénní zlomy v podzemních garážích, pochopíte, že si při parkování musíte trochu najet, a ve zbytku času si budete užívat ono plachtění po městě či krajině. Za trochu nervozity při manévrování totiž Mustang stojí. Stejně jako jiná nepraktická sportovní auta historie. Jestli chcete dokonalý přehled, pořiďte si SUV, ve kterém budete sedět jako na empiru tenisového kurtu. Zároveň se ale rozlučte s jakoukoliv zábavou za volantem, tyhle dvě věci zkrátka ruku v ruce nechodí. Stejně tak by vás nemělo překvapit, že zadní dvě sedačky jsou skutečně nouzové (v našem případě dvojnásob, protože jsme měli příplatkové sportovní sedačky vpředu, které uberou ještě víc prostoru). Kufr je naopak velký a hluboký. Ve dvou tak můžete klidně vyrazit na dvoutýdenní roadtrip po Evropě.
6. Neustálé pohledy z okna
A někam vyrazit určitě chtít budete. Mustang je z aut, které vypadají nedočkavě a nadrženě i ve chvíli, kdy stojí na parkovišti. V kanárkově žluté vzbuzují stejně emocí jako v závodní rudé, číhají na pohledy kolemjdoucích, ale především magnetizují ten váš. Pokud máte z okna práce nebo domova přímý výhled na auto - a v případě Mustanga ho chcete mít, aby mu někdo nedejbože neublížil - bude vás to neustále ponoukat k tomu, abyste se šli projet. V našem případě je to tím, že ho musíme vrátit. Ve vašem to může být proto, protože život je příliš krátký. A důvod pro sebekratší vyjížďku se přece vždycky najde.
7. Hodně muziky za málo peněz
A to všechno za milion korun a nějaké drobné? Ano, Mustang GT v interiéru možná nedosahuje kvality evropské konkurence (ale je až staromilsky přehledný, má pohotový infotainment a páky, čudlíky a knoflíky pro nekonfekčně obří ruce), ale přichází na starý kontinent s celou řadou příplatkové výbavy - lepší brzdy, lepší muzika, lepší asistenční systémy. Ten milion je tak opravdu finální částka, což znamená, že dostanete skvěle vybavený vůz, který v dané cenové kategorii všemu ujede. Tam, kde Mustang cenovkou končí, tam mnozí zdaleka nezačínají. A kdo chce zadokolku s manuální převodovkou a atmosférickým motorem, pro toho je Mustang GT v evropském kontextu skoro až jednorožcem.
Neohýbám parametry výběrového řízení úmyslně, jenom tím vysvětluji, že Ford Mustang přichází z jiného světa a parkuje do svojí vlastní škatulky. Každému se do vkusu netrefí, určitě nezaškrtá většinou typicky českých nároků, ale když už máme po padesáti letech možnost trochu té neředěné Ameriky ochutnat, doporučuji každému, aby se v Mustangovi alespoň svezl. Ovšem jen na vlastní nebezpečí. I pár minut za volantem totiž může způsobit, že vám ve všech ostatních autech najednou začne něco chybět.
A TADY se podívejte na závoďák, který vám uvaří snídani.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
