Tu šikovnou a zábavnou aplikaci najdete na stránce thetruesize.com, ale než se do ní pustíte, zkuste přelouskat i následující řádky, abyste zjistili, proč to vlastně funguje zrovna tak, jak to funguje.
Kdybyste si vzali kus papíru formátu A3 a pokusili se do něj zabalit míč tak, aby vám nic nepřečuhovalo, budete muset z papíru vystřihnout mnoho různě tvarovaných částí. A to samé, jenom jaksi obráceně, platí i pro mapy zobrazující celý svět – ve výsledku nemohou nikdy ukazovat realitu ve skutečném měřítku.
Současné atlasy jsou založeny na poměrně staré technice, tzv. Mercatorova zobrazení, které vymyslel vlámský kartograf Gerhard Mercator v roce 1569 především jako pomůcku pro mořeplavce. A nemluvíme jen o klasických atlasech tištěných, ale i o těch elektronických, např. Google Maps.
U nich to ale ve skutečnosti zas tak nevadí, protože čím víc si přibližujete / zvětšujete mapu, tím se zkreslení dané Mercatorovou projekcí zmenšuje a u ‚místních map‘ už je pro nás nepostřehnutelné.
Ale u velkých měřítek viditelné je, a to hodně. Směrem k pólům se totiž všechno zvětšuje. Takže Afrika vypadá na mapě světa přibližně stejně velká jako Grónsko, jenže ve skutečnosti je 14krát větší.
Protože v Mercatorově zobrazení nedochází pouze k ‚roztahování‘ směrem k pólům, ale obráceně též ke ‚smršťování‘ směrem k rovníku.
Jak ukazuje tahle známá mapa, sestavená poprvé již osmdesátých letech, do Afriky se naprosto v pohodě vejdou celé Spojené státy, Evropa, Čína, Indie a Japonsko.
Také na první pohled docela masivní Austrálie zabírá ve skutečnosti pouze cca dvě třetiny Severní Afriky.
A co naše Česká republika? Kdyby ležela na rovníku, byla by opticky o 56 % menší!
Schválně – vyzkoušejte si to na thetruesize.com – stačí zadat „Czech Republic“ a pak myší tahat naši malou zemičku po celé zeměkouli.
Překvapí vás, jak se její rozměry budou měnit.
Nevýhody Mercatorova zobrazení se v sedmdesátých letech minulého století snažil napravit německý historik
Arno Peters. Ne kvůli zkreslení jako takovému, ale proto, že zmenšuje reálnou velikost zemí Třetího světa a zároveň zvětšuje velikost Evropy a Spojených států – podle něj bylo právě Mercatorovo zobrazení jednou z příčin vnímání Afriky jako marginálního kontinentu.
Gall-Petersovo zobrazení, kde jsou všechny kontinenty zobrazeny ve správných proporcích, bylo představeno v roce 1973 a přijaly ho mnohé mezinárodní a církevní organizace, neujalo se ale dodnes coby nástroj pro zobrazování map v klasických atlasech.
A ještě pro vás máme zajímavé heat mapy, které ukazují, jak se na kterých místech po celém světě lidé pohybují a co si při tom fotí.