b71b692b58ce7ce42ec0f5a5c7cf2eb6.jpg

Historie říká, že Adolf Hitler spáchal se svou milenkou Evou Braunovou v roce 1945 sebevraždu. Timur Vermes (po otci Němec, po mamince Maďar) to popírá a ve své knize Er ist wieder da (Už je tady zas, česky vydalo Argo) ho nechává probudit se v roce 2011 v místech, kde kdysi stál vůdcův bunkr. Hitler je zmatený nezvyklou proměnou prostředí - jeho věrní nohsledi ani milenka nikde, Berlín je plný snědých lidí a v trafikách jsou k mání noviny nejen v němčině, ale i v jakýchsi obskurních jazycích, třeba turečtině.

Postupně zjišťuje další hrozivá fakta, jako že Němci nevyhráli válku a Polsko je samostatným státním útvarem. Nikdo jej však nemá za pravého Hitlera, nýbrž jen za dovedného imitátora, díky čemuž se i později stává celebritou.

Kniha vzbudila velký ohlas a krátce po svém vydání v roce 2012 se z ní stal bestseller. Prodaly se jí na dva miliony výtisků, což se sice na více než osmdesátimilionové Německo zdá málo, ale v době internetu a čteček, a vůbec obecného poklesu zájmu o knihy, je to nadmíru hodně.

A tak se záhy začalo pracovat i na jejím filmovém zpracování, kterého se ujal režisér David Wnendt. Jeho filmografie čítá vedle Er ist wieder da pouze šest titulů, jejichž názvy by vám nejspíše nic neřekly, zajímavý je ovšem jeho životopis. Narodil se roku 1977 v německém Gelsenkierchenu, ale jelikož jeho rodiče pracovali v diplomatických službách, prožil své dětství v pákistánském Islámábádu, odkud se stěhovali do Miami, Bruselu a nakonec do Prahy. To už byl David ve věku vysokoškoláka a právě v Praze navštěvoval filmové lekce na FAMU.

profimedia-0261279072.jpg

Oliver Masucci (představitel hlavní role) a David Wnendt (režisér) (Foto: Profimedia.cz)

Film, do jehož hlavní role byl obsazen německý herec Oliver Masucci (47) a který bude mít dnes v Německu oficiální světovou premiéru, se však úplně neřídí knižní předlohou. Jedná se z části o fiktivní dokument, v němž filmaři nechali svého Hitlera procházet se po ulicích mezi nic netušícími lidmi. A sledovali jejich přirozené reakce - od údivu přes nostalgické jásání až po znechucené odplivávání si.

Také jej nechali diskutovat s představiteli německých extrémistických stran, které v současné době nabývají na stále větší síle.

Ne vše je ovšem ve filmu skutečně přirozené, mnoho scén je dovedně nahraných tak, aby působily jako reportážní. Které to jsou, to tvůrci prozradit nechtějí - protože právě nejistota, co je ve filmu reálné a co nahrané, je vedle svérázné komediálnosti dalším cílem tohoto díla, tedy vyvolat a udržovat určité napětí, jakousi protiváhu k prvoplánově zábavným scénám.

Na rozdíl od knihy, která vzbudila rozporuplné reakce, tedy jak kladné, tak i záporné, je film přijímán spíše záporně. Tedy aspoň těmi, kteří ho měli v rámci novinářských projekcí a předpremiér možnost vidět, a to hlavně s odkazem na současnou situaci s imigrantskou vlnou, která radikalizuje podstatnou část německé společnosti.

Kdy a zda vůbec bude mít u nás tento film taky premiéru, se nám zjistit nepodařilo. Ale 22. října bude v našich kinech uveden jiný snímek, který se "hitlerovské" tématiky úzce týká. Ztraceni v Mnichově režiséra Petra Zelenky je sice primárně komedie, ale také cosi na způsob fiktivního dokumentu (resp. jako fiktivní dokument připravují tvůrci jeho pokračování).

Odehrává se v roce 2008 a vystupuje v něm stařičký papoušek, který patříval Édouardu Daladierovi (tomu, co kdysi za Francii spolupodepsal Mnichovskou dohodu). Papoušek si pamatuje spoustu vět, které při jednání o této dohodě padly - a taky je nahlas opakuje. Zde se můžete podívat na trailer.

​

A co jiného na závěr než dalších 12 filmových podob Adolfa Hitlera.