Řeknete-li v Portugalsku, že jste Čech, pravděpodobně nebude následovat sled otázek, kde vaše země leží, jestli Česko není náhodou v Rusku a jestli je Praha hlavním městem Československa. Portugalci o nás totiž moc dobře vědí.
Fakt, že jsou si s naší malou zemí v lecčems podobní, není jen zdání. Portugalsko má kolem 10 a půl milionu obyvatel, tedy stejně jako Česká republika, obyvatelstvo je zde stejně jako u nás poměrně homogenní a všichni tu mluví jednou řečí. Také rozloha této krásné země je se svými 92 000 km² velmi podobná té naší. A stejně jako my rozumíme svým slovenským bratům, Portugalci dobře znají jazyk svých španělských sousedů. Mimo to, že jim rozumí, si z nich rádi dělají legraci, v lecčems s nimi soupeří a hýčkají si svou samostatnost. Minimálně si stojí za tím, že mají lepší víno. A mají.
Tohle je dalších 9 důvodů, proč si každý Čech musí Portugalsko absolutně zamilovat:
1. Portugalci nejsou rozjuchaní a ukřičení jako většina jižanských národů. Vlastně by se o nich dalo říct, že jsou spíš srdeční a velmi melancholičtí. Jejich pověstná melancholie se odráží i v národním skvostu: smutné, trudomyslné písni doprovázené kytarou, kterou můžete po setmění slyšet téměř z každé hospůdky a baru.
Fado bývá přirovnáváno ke zpěvům provensálských trubadúrů a umožňuje prý nahlédnout do portugalské duše. Duše, která na jednu stranu prahne po dobrodružných objevitelských cestách, ale zároveň touží po bezpečí milovaného domova. Tuhle typickou náladu podbarvenou nostalgií, touhou, lítostí a vzpomínkami, popisují Portugalci jako saudade.
2. V portugalské povaze je čas od času cítit roztomilý vzdor uraženého ješitného děcka, který pramení z opakované nadvlády jiných národů. Fakt, že bývají neradi ztotožňováni se Španělskem, je tak možná zapříčiněn nejen typicky sousedskou nevraživostí. Za zmínku však rozhodně stojí někdejší nadvláda Arabů, neboť orientální prvky vás praští do oka hned poté, co vstoupíte do prvního portugalského města či vesnice. Mezi nejvýraznější architektonické doklady patří azulejos neboli kachlíky všech barev a tvarů, ale také ozdobné minarety, které jsou dominantou většiny budov.
3. Portugalsko je krásnou zemí, která žije ze své někdejší slávy mořeplaveckých objevů. Přijet do této země obrácené vzhůru nohama k Evropě a nevědět nic o Vasco da Gamovi nebo Jindřichu Mořeplavci, je velkým nedostatkem. Sochy Jindřicha jsou totiž všude. A když ne sochy, tak alespoň zkazky manuelistického stylu, který se zde v dobách zámořských objevů zrodil. Astroláby, propletená lana, kotvy, korály, mušle a houfy lidí tu dominují nad gotickými prvky, jaké známe z jiných evropských měst.
4. I když je Portugalsko poměrně malé, je neuvěřitelně rozmanité. Rozdělit by se dalo na tři základní části. Teplý jih, který každoročně vyhledává množství surfařů, ale i milovníků plážových dovolených, střed, kde kromě pláží najdeme i nejvýznamnější historické památky a sever, kde je sice moře o poznání chladnější než na jihu, ale kde lze uprostřed zapadlých vísek objevovat dosud živé lidové tradice.
5. V Portugalsku si přijdou na své i ti, kteří se rádi nejen dobře, ale především hodně nají. Tradiční portugalská kuchyně vychází ze stravy rolníků a rybářů a porce jsou tudíž většinou obrovské. Národní pokrmy obsahují hodně masa, ryb, brambor a rýže. Co se týče chutí, v portugalské kuchyni je cítit především vliv bývalých portugalských zámořských kolonií. Chilli papričky, skořice, vanilka a šafrán se zde mísí s olivami, olivovým olejem, kapary, ale také koriandrem a petrželkou. Sýry se zde vyrábí především z ovčího a kozího mléka. Typickým sýrem je ovčí sýr Serra.
6. Nejoblíbenějším masem Portugalců je treska, přičemž její nejtypičtější variací úpravy je Bacalhau - sušená nasolená treska, která smrdí na sto honů a dostává je na první místo v Evropské unii v konzumaci ryb a mořských plodů na jednoho člověka. Jsou v tomto ohledu dokonce třetí na světě (po Japonsku a Islandu). Zajímavostí je, že v Portugalsku nejí husy. Považují je zde za okrasné ptáky, jako třeba my labutě.
7. Co se týče nápojů, mezi nejčastěji konzumované patří v Portugalsku překvapivě čaj. Dále je to samozřejmě káva, kterou umí vážně výbornou a v neposlední řadě víno. Portugalsko se kromě portského vína, kterým je proslulé, může pyšnit těmi nejlepšími vinařstvími v Evropě. Rozlišují zde nejen červené (tinto), bílé (bianco), růžové (rosé), ale také mladé, kyselé a jiskrné víno, kterému říkají „verde“, což znamená v překladu zelené. Návštěvníci by měli ochutnat i místní pivo. V okolí Lisabonu vede značka Sagres, kolem Porta pak Superbock.
8. V Portugalsku se dá docela dobře stopovat. Oproti autobusové dopravě, která je zde cenově poměrně dost přepálená, se vyplatí cestovat vlakem.
9. Pokud se po Portugalsku budete chtít pohybovat pěšky nebo stopem, a rádi byste využili low-cost i na spaní, vyplatí se napojit se na poutní cestu do Fatimy nebo do Santiaga de Compostella. Noclehy vám zde totiž nabídnou u dobrovolných hasičů v každém městě nebo vesnici. Využít tak můžete společnou noclehárnu a koupelnu zcela zdarma nebo za dobrovolný příspěvek. A to se vyplatí!
A TADY máte 10 doporučení, co vidět v Lisabonu.