Perseidy - každoroční spektakulární podívaná. Stačí zvednout hlavu a něco si přát. A za chvilku znovu. Letos nás vesmírný ohňostroj čeká v noci z 12. na 13. srpna.

Radka Pružinová Aktualizováno 12.8.2019, 11:21

Termín meteorické sprchy

Perseidy - lidově zvané Slzy svatého Vavřince - těší milovníky noční oblohy každý rok. Jedná se o nejznámější meteorický roj, který nás provází po velkou část letních prázdnin (od 17. července do 24. srpna).

Českou oblohu budou "padající hvězdy", respektive prachové úlomky komety Swift-Tuttle, nejintenzivněji křižovat právě dnes, v noci z 12. na 13. srpna. Nejlépe pozorovatelné budou mimo města a světelný smog. Za příznivých podmínek, což znamená především bezmračnou noc, bude možné zaznamenat až 100 úkazů za hodinu. Pokud máte fotografické ambice, buďte ve střehu.

K jejich pozorování nepotřebujete žádné speciální přistroje. Stačí najít místo mimo světelné znečištění a za jasné noci zvednout hlavu k oboze.

První zmínka před bezmála dvěma tisíciletími

Vůbec první zmínky o Perseidách najdeme v polovině 3. století n. l. v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Právě odsud pochází lidový název meteorického roje. Svatý Vavřinec, jeden z církevních hospodářů dohlížejících na majetek Římské říše údajně neuposlechl příkaz císaře Valeriána a neodevzdal mu církevní majetek. Raději ho rozdal chudým, za což byl 10. srpna roku 258 popraven. Pár dní poté začaly z nebe padat "třpytivé slzy"...

Prvním astronomem, který na jev oficiálně upozornil, byl italský astronom Giovanni Schiaparelli ve druhé polovině 19. století. Ten poukázal i na spojitost meteorů s kometami. Dokonce definoval i domovskou kometu, z jejíhož prachu Perseidy pocházejí. Země každoročně mezi 17. a 24. srpnem svojí dráhou protíná prachový proud rozptýlený za kometou Swift-Tuttle. Prachové částice, tzv. meteoridy, září v atmosféře Země jako meteory. Ty nejmenší mají rozměr zhruba zrnka písku a při průletu atmosférou se zcela vypaří.

Kde se berou?

Název Perseidy pochází ze souhvězdí Persea, odkud meteory zdánlivě okem postřehnutelně vylétávají. Do atmosféry Země vlétávají rychlostí 59 km/s a my je vidíme, když jsou zhruba 120 km od Země. Větší kousky pohasínají přibližně 80 km nad Zemí.

Na pozorování a fotografování Perseid si najděte místo daleko od města s co nejpanoromatičtějším výhledem. Dalekohled nebude potřeba, Perseidy jsou spatřitelné pouhým okem. Pozorujte je ideálně vleže. Pokud se chystáte fotografovat, nejlepší je mít s sebou foťák s dlouhou expozicí a širokoúhlým objektivem a stativ. Nastavte vyšší citlivost, nejdelší možnou expozici a zamiřte na oblohu. Pak už si jen něco přejte a zmáčkněte spoušť tak citlivě, aby se foťák pokud možno nepohl. Šťastný lov! Inspirovat se můžete v následující galerii:

GALERIE Perseidy na neuvěřitelných fotografiích