V mnoha ohledech dnes fungují fotky umisťované na internet jako velkolepý, ačkoli extrémně nekoordinovaný pokus o obrazové zdokumentování vývoje naší planety na začátku třetího tisíciletí. Každý den jich lidé na různé weby nahrávají stovky milionů. Fotky sebe samých stejně jako fotky měst, krajin nebo jídel. Všechny tyhle snímky jsou však ve skutečnosti velmi nesourodé – a je v podstatě nemožné, pokud nevezmete zavděk službami profesionálních fotobank, najít v téhle fotolavině přesně to, co právě hledáte.
Stručně řečeno – na jednom konci je internet a z druhého vylézají animované fotky změn odehrávajících se v našem světě. Označuje se to novým termínem time-lapse mining – časosběrná těžba.
Výzkumníci z Googlu ale teď ve spolupráci s vědci z Washingtonské univerzity vytvořili sadu složitých algoritmů, které automaticky vybírají a třídí miliony fotek stejných míst z různých dob, a z nich pak vytvářejí časosběrné snímky. Od mrakodrapů až po ledovce. ZDE se můžete v zoomovací mapě kouknout vývoj téměř kteréhokoli místa na Zemi od 80. let do současnosti.
„Dříve to trvalo dlouhé měsíce, roky, občas i celá desetiletí, během kterých se jeden člověk nebo skupina lidí věnovala dokumentování pomalu probíhajících změn na jednom místě,“ vysvětlují pracovníci tohoto projektu. „Díky našim algoritmům je ale dnes možné vybrat fotky určitého místa třeba i od milionu různých ‚autorů‘ a sestavit z nich stejně dobrý časosběr. A když mluvíme o konkrétních místech – naše časosběry pokrývají již tisícovky těch nejfrekventovanějších, tedy nejfotografovanějších.“
Hlavním problémem bylo určit a případně i dopočítat jednotný úhel pohledu na to které místo. Naštěstí je u populárních destinací a bodů zájmu na výběr z nesčetného množství fotek, navíc mají právě na těchto místech lidé tendenci fotit ze stejných nebo podobných úhlů.
Vytvořit časosběrný snímek z tisíce ‚crowd-sourcovaných‘ fotek (poskytnutých (ne)dobrovolníky) dnes trvá kolem šesti hodin.
Nejdřív byla vytvořena databáze z cca 86 milionů veřejně přístupných fotek (například z webů jako Picasa nebo Flickr), pak se z nich pomocí jednoho algoritmu vybrali ti nejvhodnější kandidáti a pomocí dalších algoritmů se softwarově sjednotily úhly pohledu stejně jako barvy a kontrasty... a nakonec se vhodné fotky seřadily do ‚bezešvého‘ časosběru.
Celkem zatím společný tým Googlu a Washingtonské univerzity objevil přesně 10 728 míst, u nichž je možné podobné časosběry sestavit a zdokumentovat tak změny naší planety za poslední roky – konkrétně tedy od doby, kdy se internet začal plnit digitálními fotografiemi.
1. Ústup ledovce Briksdalsbreen v Norsku
2. Zrození mrakodrapu u nového Světového obchodního centra v New Yorku
3. Hadovitý pohyb písčitého dna u thajského souostroví Ko Nah Yuan
4. Stavební ruch v Las Vegas
5. Eroze a ukládání sedimentů u Mamutího gejzíru v Yellowstonském národním parku
6. Renesanční bazilika Santa Maria della Salute v Benátkách
„Zatím jsme na úplném počátku,“ říkají pracovníci projektu. „Ale v průběhu doby se budou algoritmy vylepšovat a sestavování takto ‚vydolovaných‘ časosběrných snímků zrychlovat, přičemž zdokumentované časové úseky se budou neustále prodlužovat – a my tak zcela jistě budeme virtuálně očitými svědky daleko dramatičtějších proměn.“
A všichni se tak staneme jakýmsi kolektivním Velkým bratrem.
Klasickému časosběru tím ale určitě neodzvoní, protože určité projekty budou ze své podstaty vždycky jen „sólovou“ záležitostí jediného autora – jako třeba tahle 4200 km dlouhá pěší túra zmapovaná časosběrem z tisíců selfíček.