Inženýři ze Stuttgartu před 50 lety definitivně zpopularizovali jednu z nejužitečnějších součástek.
V roce 1965 přišla spolu s objednávkou nového vozu Porsche 911 do kanceláře automobilky i drobná prosba. Zákazník měl velmi specifický požadavek na příplatkovou výbavu, která v té době vůbec nepřišla inženýrům na mysl. Zákazník si přesto trval na svém - svůj vůz hodlá používat celoročně a za každého počasí. A proto potřebuje, aby pro něj tenhle zlepšovák Porsche vyrobilo, ať to stojí, co to stojí. Zcela v duchu hesla "náš zákazník, náš pán" tak dostali inženýři za úkol příplatkový prvek navrhnout. Nejednalo se o nic jiného než o zadní stěrač.
Tím nechceme tvrdit, že Porsche zadní stěrač vymyslelo. První pokusy o očistu zadního okna se objevily už ve čtyřicátých letech na různých vozech, ale nikdy se neuchytily. Byly náročné na údržbu i opravu, nestíraly podle představ jejich návrhářů a podle automobilek šlo o slepou uličku. Pininfarina se je na svých designových kreacích snažil použít k podtržení výrazu zadních partií, ale ať už se jednalo o vozy Ferrari či Lancia, šlo vždy o koncepty nebo malosériové kreace. Až do šedesátých let tak byl zadní stěrač spíše samoúčelným gadgetem a ozdobou, nikoliv plně funkčním doplňkem.
Němečtí inženýři ale chtěli zcela plnohodnotnou součástku, a tak po několika týdnech testování vyrobili zadní stěrač, který dokonale fungoval a bylo možné ho ovládat přímo z kabiny. Zákazníkem byl bohatý německý magnát, který se se svým vozem rád předváděl. Zkazky o speciálním Porsche se rychle rozšířily mezi ostatní majitele devětsetjedenáctek a Porsche bylo zahlceno požadavky. Od roku 1966 si mohli noví majitelé Porsche 911 zadní stěrač objednat v rámci příplatkové výbavy.
Do konce šedesátých let se Porsche povedlo vyladit umístění stěrače a jeho efektivitu, takže podíl objednávek utěšeně rostl. Každé třetí Porsche se prodalo se zadním stěračem (a retrokity, které umožní dodatečnou instalaci, se v rámci veteránského zboží prodávají dodnes). Dokonce i ostatní automobilky si všimly, že u karosérií typu hatchback či kombi je toto řešení vyloženě užitečné. Příčinou zvýšené kumulace špíny na zadních sklech byla prudce se svažující karoserie... znečistěné odletující vodní mase tak nestálo nic v cestě - na rozdíl od tradiční tříprostorové karoserie sedanů.
Prvním následovníkem poršáckého konceptu bylo Volvo, které v roce 1969 nainstalovalo zadní stěrač na model 145 rovnou v základní výbavě. V sedmdesátých letech následovala celá řada hatchbacků a kombíků. Na rozdíl od nich zůstává dodnes zadní stěrač na Porsche v nabídce příplatkové výbavy. Některým zákazníkům totiž připadá, že se podobně praktická věc na sportovní vůz nehodí. Copak ho má nějaké Ferrari? Jenže pak jsou tu lidé, kteří své Porsche nehodlají schovávat v garáži, když je zrovna venku pod mrakem. Pozorně si všímejte, až zase někdy Porsche uvidíte, jestli má zadní stěrač. A pokud má, můžete si být skoro jistí, že jeho majitel si svoje auto užívá za každého počasí. A přesně tak by to mělo být.
A co vy, máte ho taky? V tom případě to dneska oslavte krátkou projížďkou. Třeba ho využijete, třeba ne, ale jakmile se začnou ženit všichni čerti, budete zatraceně vděční, že ho máte.
A chcete vědět, proč jsou okýnka v letadlech děravá? Čtěte ZDE.
Podobné články
Martin Miko
Arian EbrahimiDoporučujeme
