Dnes si projdeme pár guilty pleasure kousků z našich knihoven. Do českého jazyka jich doopravdy ještě dost přeloženo nebylo - ale časem se to může změnit. I tak je z čeho vybírat. Schválně, přiznejte se, které z nich jste načetli?
1. Sex není zadarmo
Začínám s lehčím kalibrem. Kresba v grafickém románu Chestera Browna je velice úsporná, jednoduchá a odpusťte to slůvko - "stripoidní". Některé bude možná mást jednotvárná, nevýrazná tvář hlavního hrdiny, samotného autora. Má to ale svůj záměr. I když Chester ve vizuálu postrádá emoce, jako vypravěč funguje velmi dobře - protože celá kniha je zatraceně odvážný kousek. Chester představuje výčet všech žen a dívek, se kterými měl placený sex. Než abyste se nad tím pohoršovali, autor vás směřuje na téma nahlédnout bez předsudků a pohoršení. Brown je kontroverzní, ale předkládá dobré argumenty - navíc baví na každé nové stránce. Téhle knihy opravdu nelituji.
2. Ztracené dívky
Velkotonážní dílo Alana Moora a Melindy Gebbie jsem nakousla už na samotném začátku - v kolonce erotického komiksu patří mezi ty nejznámější kusy. Na takovém rozsahu udržet linii mezi prostoduchým pornem a erotickým uměním, to dá práci - a bohužel záleží i na jemnocitu čtenáře. Proto jsou převrácené příběhy Wendy, Dorotky a Alenky přijímány všehovšudy dost smíšeně a rozpačitě. Kresba je netradiční, krásná a místy až upatlaně sladce kýčovitá. Na Ztracené dívky musíte mít náladu - je to rochnění v sentimentálním kýči a prasárničkách všeho druhu.
3. Borgia
U Borgii od Alejandra Jodorowskyho jsou city už vyhrocenější. Jeho renesanční Řím je zpustlé místo plné neřesti a neuvěřitelného lidského šílenství. Borgie buď nenávidíte, nebo milujete. Každopádně je to jeden z nejlepších erotických komiksů, které máme dosud přeložené v češtině. Velkou zásluhu na tom má kresba ilustrátora Mila Manary. Je lahodný, brutální a umí si pohrát s detaily. Tihle dva pánové, to je zabijácká kombinace, pro kterou se komiksoví Borgiové stali fenoménem.
4. Plačící drak
Crying Freeman je vizuálně překrásná manga s dobrým příběhem. Mladý umělec je pod hypnózou donucen stát se vrahem - a i když mu zabijácké řemeslo jde od ruky, nad každou obětí roní slzy. Scénář je od Koike Kazukeho a všech pět sérií drží vysokou úroveň, jen k poslednímu dílu se už moc zvrhává do bezuzdného šukání, které místy už vyvolává úsměv. Přesto to zachraňuje úžasná kresba Rjóiči Ikegami. Ten chlap je génius.
5. Miluju Led Zeppelin
Srandička, ve které si autorka Ellen Forney nebere žádné servítky. Nečekejte žádnou hloubku, spíš je to taková ujetá undergroundová oddechovka, u které můžete vypnout mozek a skvěle se pobavit. U kresby bych možná čekala trochu víc, anatomie tu trochu nefunguje, ale už se otiskly i horší věci.
6. Morbus Gravis
Sci-fi, postapokalyptický svět, špína, mutanti, krásná hlavní hrdinka, která až téměř podbízivě skáče od jedné situace ke druhé, kde je nutno strhat ze sebe šaty a případně někoho osouložit. Paolo Serpieli nabízí celkem hodně prosťoučký příběh, ale ta jeho kresba, ta je prostě božská.
A tady máte lidskou historii v komiksu od výtvarníka Mila Manary - válka, žrádlo a sex.