Díky rotaci, švihu a ‚zadržení‘ potenciální energie v holi vystřelí hráč puk vyšší rychlostí, než sám svými pažemi vyvinul. Máme pro vás srozumitelný popis, přehlednou infografiku a hlavně video, které to celé snímá hodně zblízka a zpomaleně.
Zdá se to možná být proti vší fyzikální logice, ale puk vyslaný vpřed pomocí tzv. golfového úderu (anglicky „slapshot“ čili ‚facka‘) skutečně dosáhne rychlosti vyšší, než jakou se zrovna pohybovaly hráčovy ruce a hokejka, kterou v nich držel. Zde to máte názorně nakreslené a vysvětlené:
Než tento úder poprvé krátce po druhé světové válce představil hokejovému světu jeden hráč týmu Montreal Canadiens, střílelo se ‚jednoduchým‘ švihem. Onen hráč se jmenoval se Bernie Geoffrion a od té doby se mu přezdívalo „Boom Boom“ (Bum bum), což naznačovalo dvě zadunění – první rána byla hokejkou do puku, druhá pukem o mantinel. Mimochodem, za svou kariéru nastřílel v NHL 393 branek.
Brzy tento úder odkoukali i další hráči a později s příchodem nových materiálů, které hokejky odlehčily, se rychlost takto vypálených puků neustále zvyšovala.
Světový rekord držel pět let více jak dvoumetrový obr Zdeno Chára, kapitán Boston Bruins – puk vypálil ‚golfákem‘ rychlostí téměř 170 km/h (169,7 km/h) –, než ho o téměř 14 km/h předběhl Rus Rjazancev.
A jak takový golfový úder vypadá, když se natočí ve zpomalených záběrech? Co se při něm děje s holí, jak moc záleží na jejím „flexu“ (čísle tvrdosti) a kde se zlomí, když do toho hráč praští až přespříliš? Dozvíte se z tohoto videa (doporučujeme si zapnout české titulky, které jsme v něm pro vás vyrobili):
Podobné články
Petra Švejstilová
Pavel Vondráček
Doporučujeme
Martin Miko
