Rádi cestujete po vlastech českých i k našim sousedům, ale už vás nudí pobyty v penzionech? Co takhle zkusit něco vpravdě duchovnějšího?
Kláštery nabízejí skvělé útočiště zejména těm, kteří si chtějí odpočinout. Dnešní moderní společnost potřebuje zotavování z náročného životního stylu, který chtě-nechtě musí žít. Ačkoli tu kláštery coby místo spočinutí a rozjímání stojí už po staletí, dnes více než kdy jindy mohou věřícím i bezvěrcům poskytnout to, co v tom všem shonu opravdu potřebují.
Pro ty cestovatele, kteří k opravdovému odpočinku potřebují opustit hranice České republiky, jsme k pěti českým klášterům přidali i jeden polský. I proto, že tenhle opravdu stojí za to.
1. Klasztor Tyniec (Polsko)
Polský klášter, usazený na hrdě se tyčící skále nad řekou Vislou, má za sebou neklidnou minulost, včetně vypálení, drancování a více než století opuštěnosti a prázdnoty. Založen byl již v roce 1044 benediktiny a stojí jen 13 km od Krakova. Takže pokud se vydáte na výlet do tohoto překrásného historického města a jeho okolí, ubytování v blízkém Tynieckém klášteře by vám hezké zážitky mohlo jen umocnit.
Románský sloh původní baziliky nahradila po vypálení Tatary gotika, aby tu nakonec zavládlo vrcholné baroko. Pod podlahou kostela apoštolů Petra a Pavla se však stále ještě ukrývají hroby z dob, kdy tu vládly starší slohy. I přes výjimečnou působivost místa a krásu jeho budov byl však klášter skoro celé 19. století opuštěn a v pustnoucím stavu prohlášen za ruinu. Díkybohu nakonec dokázal ‚přilákat‘ benediktiny a ti odsud od roku 1939 už neodešli.
Ubytovat se můžete v části s názvem Opatówka, v pokojích s jedním, dvěma či třemi lůžky. Ve stylové restauraci se podávají skromné, ale lahodné pokrmy a zbylý čas pak můžete trávit na velkém nádvoří s výhledem na řeku, spočinout a romanticky rozjímat. Pro nás je jen velká škoda, že krom jednoho dne v roce (na začátku června) jsou veřejnosti uzavřeny klášterní zahrady. Ale dopřejme místním mnichům alespoň toto hájemství opravdového klidu, prostého světských „vetřelců“.
2. Klášter Želiv
I přes svou pohnutou minulost má klášterní komplex Opatství Želiv na Vysočině nadmíru příjemného genia loci. Po téměř osmi stoletích své existence se v padesátých letech stal internačním táborem pro kněze a řeholníky a mezi lety 1957 a 1992 zde fungovala psychiatrická léčebna. Dnes tu však pod dohledem premonstrátů opět vládne klid, lehce vířený návštěvníky místního hostelu.
Klášter byl založen českým knížetem Soběslavem a pražským biskupem Ottou v roce 1139. Řád premonstrátů se za vlády krále Jiřího z Poděbrad dočkal prvního vyhnání a klášter byl přenechán pro světské účely. Původní duchovní a kulturní funkce byla obnovena na začátku 17. století a až do osudných 50. let 20. století dokázaly jeho rozkvět zbrdit už jen požáry. Od původního románského stylu staveb se „díky“ nim došlo až k barokní gotice, a to od dobře známého mistra Jana Blažeje Santiniho. Po požáru ve 20. století dostalo opatství konečnou pseudobarokní podobu se secesní výzdobou.
V tomto klidném, ke kontemplaci vybízejícícm prostoru dnes můžete za rozumný peníz složit své městem unavené hlavy a turistikou unavená těla. navíc tu byl obnoven i pivovar s rozmanitou a velmi dobrou produkcí – čerstvá, živá (nefiltrovaná a nepasterovaná) piva pojmenovaná po některém z místních opatů. Nádhera.
3. Břevnovský klášter – Hotel Adalbert
Pokud se chystáte na návštěvu našeho hlavního města, nechcete spočinout v rušném centru a rádi byste, obklopeni nejzelenější pražskou čtvrtí, zažili něco výjimečnějšího, vyzkoušejte hotel Adalbert. Ten se nachází v jedné z historických budov uprostřed nádherného areálu Břevnovského kláštera, který (stejně jako Tyniecký klášter) obývají benediktini.
Kníže Boleslav II. a pražský biskup Vojtěch ho založili už v roce 993 n. l., což z něj činí nejstarší český mužský klášter. Místní kostel sv. Markéty získal současnou, vrcholně barokní podobu v první polovině18. století ‚perem‘ slavného Kryštofa Dientzenhofera a společně s klášterní zahradou je od 1958 na seznamu kulturních památek České republiky. Přesto si za minulého režimu svou funkci neudržel – společenství bylo rozpuštěno a mniši deportováni. Jeho prostory pak dostaly nemilý obsah – Archiv v ministerstva vnitra. Sartoriův konvent si dokonce zabrala StB. Benediktíni se sem vrátili až po revoluci.
Celý komplex je nejen krásný, ale z církevního hlediska i natolik významný, že ho u příležitosti 1000. výročí při své návštěvě v roce 1993 sám papež Jan Pavel II. povýšil na arciopatství. Věřícím i nevěřícím návštěvníkům poskytuje příjemná zákoutí barokní zahrady s loubím, sadem a rekonstruovanou oranžerií, ve které lze zhlédnout jednu z výstav. V barokním pavilonu Vojtěška vyvěrá pramen potoka Brusnice, nad nímž je jako pozůstatek původních staveb krásná a zachovalá gotická klenba. Hotel Adalbert se navíc pyšní ekoznačkou Evropské unie, a tak oslovuje nejen estéty, ale i návštěvníky, jimž není lhostejný osud naší planety.
V neposlední řadě nesmíme zapomenout na pivaře, kteří si v místním šenku mohou svlažit hrdlo Břevnovským Benedictem – vynikajícím pivem v mnoha stylech, barvách i různé síle.
4. Klášter dominikánů, Praha
V samotném srdci Prahy se však nachází ještě jedna oáza klidu. Nenápadný, v okolní zástavbě se ztrácející dominikánský klášter při kostele sv. Jiljí. Je zde o poznání skromnější, avšak ke klidnému spočinutí o to více vybízející ubytování. Mniši se přitom jeho doposud zakonzervované prostory rozhodli oživit teprve před čtyřmi lety. Proto o tak lákavé možnosti příjemného pobytu mezi těmito historickými zdmi ví zatím málo lidí.
První zmínky původně románském o kostele sv. Jiljí se dochovaly ze 13. stol, avšak svatyně tu mohla stát už na konci 11. stol. Sami dominikáni ho v již gotické podobě dostali až v roce 1626. Následně mu dali barokní úpravu a vybudovali při něm klášter, jehož podoba se do dnešní doby nezměnila. Stejně jako v případě Břevnovského kláštera, i tady pobyt mnichů přerušil pouze socialismus.
Ubytovat se můžete v skromných, avšak čistých a světlých pokojích se dvěma až pěti lůžky. Pokud vás nezláká jedna z okolních ‚vymazlených‘ restaurací, uvařte si ve společné kuchyni a pojezte ve společné jídelně. Zejména věřící pak za večerním programem nemusí chodit daleko – spřízněné centrum Dominikánská 8 nabízí řadu kulturně-vzdělávacích akcí. Praha jinak.
5. Klášter Teplá
Nedaleko Mariánských lázní teče řeka Teplá, nad níž stojí město Teplá a víc než osm století také stejnojmenný premonstrátský klášter. Pokud se chystáte vypravit do tohoto krásného západočeského kraje, kde kromě okolních lázní láká k návštěvě třeba kapesní městečko Úterý nebo CHKO Slavkovský les, rozhodně zapřemýšlejte o ubytování na tomto působivém místě.
Klášter Teplá založil v roce 1193 pobožný český šlechtic Hroznata, který sem povolal strahovské řeholníky. Stejně jako některým výše zmíněným klášterům i jemu se dostalo té cti být ve stylu baroka přestaven pod vedením slavného Kryštofa Dienzenhofera. Ačkoli byli premonstráti za minulého režimu vyhnáni, dnes tu opět žijí a pracují.
Pokud se ubytujete v Hotelu klášteru Teplá, nebudete se tu rozhodně nudit. Lákadlem je jedna z nejstarších českých knihoven, která obsahuje na 100 000 svazků, včetně 45 středověkých kodexů, prvotisků, paleotypů či vzácných rukopisů. Na přelomu 19. a 20. století tu bylo vybudováno také muzeum, které si můžete prohlédnout společně s dalšími krásnými prostorami kláštera, včetně pracovny knihovníka.
Zkušení i nezkušení rybáři mají možnost sami si v rybníku uprostřed historického parku ulovit rybu, kterou jim v místní restauraci podle jejich přání upraví. Golfisté pak mohou využít místní devítijamkové hřiště a cyklisté hned před hotelem vyjedou na místní cyklostezku. Na klášter je tu aktivit až až!
6. Klášter Osek
V severočeských Mariánských Radčicích na Litvínovsku otevřeli brány svého kláštera také cisterciáci. Původně světské sídlo Slávka z rodu Hrabišiců, který sem tyto mnichy púozval na konci 12. století, se postupem času stalo klášterem, fungujícím až do osudného roku 1950. Socialistická Akce K tu však postihla až silesiány. Ti se tu zabydleli po poválečném vyhnání Němců, které zasáhlo velkou část cisterciácské obce. Původní řád se sem vrátil až po revoluci a funguje tu dodnes.
Ubytovat se tu můžete v třílůžkových a čtyřlůžkových pokojích, prostých luxusu a okázalosti – jak se pro mnichy sluší. Nabízí tu o poznání méně sportovních, kulinářských či „loveckých“ atrakcí, než například klášter v Teplé, o to víc se vám tu však může dařit opravdové usebrání a rozjímání.
A dalších 5 tipů na kláštery v zahraničí najdete TADY.
Podobné články
Ivan Brezina
Doporučujeme
Martin Miko
