Téměř po pěti letech končí stavba nových čtyř stanic metra ze stanice Dejvická do stanice Motol. Podle všeho se zejména obyvatelé Prahy 6 na tuto chvíli velmi těší. Doufejme, že úměrně těšení budou tyto nové stanice také využívat, aby nakonec jen nezaplakali nad vyhozenými penězi. Minimálně v případě konečné stanice Motol jsou totiž odhady stran vytíženosti poněkud skeptické. Nuže, uvidíme. Snad to s ní nedopadne jako s některou z následujících stanic ve světě.
1. Paříž - St. Martin, Arsenal, Champ de Mars, Croix-Rouge
Začátek budování pařížského metra je datován do roku 1900, prvních deset tras bylo dokončeno v roce 1920. Dnes sestává ze 14 tras o 303 stanicích. Po moskevském metru je to pařížské druhé nejvytíženější v Evropě (sveze se jím přes 4 miliony pasažérů denně). Život se však vytratil ze čtyř z nich a stanice Porte Molitor a Haxo se otevření nikdy ani nedočkaly.
Stanice St. Martin byla původně uzavřena na začátku 2. světové války, v roce 1939 a znovu otevřena po osvobození Francie. Protože však byla v blízkosti pouhých sta metrů vybudována další stanice (Strasbourg - Saint-Denis), byla po čase znovu uzavřena. Dnes její část využívá Armáda spásy pro ubytování bezdomovců.
Stanice Arsenal byla uzavřena 2. září 1939 kvůli mobilizaci zaměstnanců Pařížské metropolitní železniční společnosti za 2. světové války. Nikdy nebyla znovu otevřena, ale v poslední době se začalo uvažovat o jejím novém využití.
Champ de Mars (trasa 8) a Croix-Rouge (trasa10) postihl v roce 1939 stejný osud, jako předchozí dvě stanice. Na rozdíl od nich však zůstávají od té doby nevyužity také pro jiné účely (projíždí zde souprava). Croix Rouge si jen někdy vezmou na paškál sprejeři anebo zde umělci umisťují světelné instalace.
2. New York - City Hall Station
První trasa newyorského metra byla vybudována v roce 1904 společností BMT. Tato firma se společně s firmou IRT, a poté i se samotným městem nezávisle podílela na budování dalších tras. V roce 1940 město všechny trasy vykoupilo a integrovalo je do jednoho systému. Ten je dnes s 422 stanicemi (468 nástupišti) na 26 linkách největší na světě.
Tato překrásná"stanice duchů" byla na dnešní Trase 1 postavena v roce 1906 na návrh architekta Rafaela Guastavina. Ve svém novorománském slohu, s mosaznými lustry, barevnými kachlíky a střešními okny měla být vkusným doplňkem radnice. V roce 1945 se však ukázalo, že kvůli příliš ostré zatáčce nevyhovuje novým typům souprav, a protože se nedaleko nachází stanice Brooklyn Bridge, byla zcela vyřazena z provozu.
3. Londýn - Aldwych, Down Street, Marlborough
Trasa Metropolitan Railway byla coby první podzemka na světě otevřena už v roce 1863. Celý systém londýnského metra je dnes třetí nejdelší na světě a kromě Londýna zasahuje až do okresů Buckinghamshire, Hertfordshire and Essex. V současnosti je však uzavřeno 77 původních stanic a celá řada rozestavěných stanic ani nikdy nebyla otevřena.
Aldwych, jedna z ikonických stanic londýnské podzemky bala otevřena v roce 1907 a uzavřena v roce 1994 kvůli nedostatečnému příjmu, který by pokrýval průběžné opravy. Čas od času je alespoň využívána filmaři.
Down Street, bývalá stanice trasy Piccadilly z roku 1907 doplatila na malé využití cestujícími a byla proto v roce 1932 uzavřena. O co míň byla vhod cestujícím, o to více však byla za 2. světové války vhod britským politikům. Jako bunkr ji totiž využíval Winston Churchill se svým válečným kabinetem.
Stanice Marlborough byla v roce 1868 otevřena coby jedna ze stanic trasy Metropolitan a uzavřena byla v roce 1939 kvůli reorganizaci tratí.
4. Barcelona - Correos
První součást dnešního barcelonského systému podzemní dráhy byla otevřena v roce 1924. Dnes má celý systém 11 tras, přičemž ho provozují dvě různé společnosti (Transports Metropolitans de Barcelona a Ferrocarrils de la Generalitat de Catalunya). Od dobu založení barcelonského metra nebyly tři stanice nikdy otevřené a tři byly uzavřené. Uzavřena byla Bordeta (1926 - 1983), Fernando (1946 - 1968) a Correos (1934 - 1972)
Původně konečná stanice první barcelonské podzemní linky Gran Metro Barcelona (dnes Trasa 3) byla vybudovaná v roce 1934. Mimo provoz byla ovšem uvedena v roce 1972, aby bylo možné prodloužení a reorganizace trasy.
5. Oslo - Valkyrie Plass a Volvat
První část norského systému podzemní dráhy o šesti linkách a dvanácti stanicích byl otevřen už v roce 1912. Od té doby byly uzavřeny dvě stanice a jedna nebyla nikdy otevřená (Elisenberg).
Jak stanice Valkyrie Plass (1928 - 1985), provedená v neoklasickém designu Kristofera Andrease Langeho, tak stanice Volvat (1939 - 1995) doplatily na větší délku moderních souprav a bízkost dalších stanic. Dnes se do nich z ulice prakticky nedá dostat.
6. Toronto - Lower Bay
Torontský systém rychlé přepravy, který zahrnuje podzemní i nadzemní dráhy, byl vybudovaný v roce 1957 (tehdy bylo vybudováno 12 stanic na jedné trase) jako první v Kanadě. Systém se velmi rychle rozšiřuje, v současné době je v provozu 69 stanic na čtyřech trasách. Každý všední den se jím sveze na milion pasažérů, díky čemuž je po Montrealském metru ve své zemi druhý nejvytíženější.
Tato zachovalá stanice, otevřená v roce 1966, propojovala stanice dvou rozdílných tras metra. Pro údajné zmatky v celém systému však byla už po šesti měsících uzavřena. Dnes slouží už jen k trénování nových operátorů a pro nerušené natáčení filmů (např. Total Recall nebo Johny Mnemonic).
7. Glasgow - Merkland Street
Glasgowské metro bylo otevřeno v roce 1896, což z něj dělá třetí nejstarší metro na světě (po Londýně a Budapešti). Celý původně kabelový systém se nachází v podzemí a v jediné trase čítá patnáct stanic.
Jediná zrušená stanice glasgowské podzemky byla otevřená už v roce 1896, coby součást Glasgow District Subway (předchůdce dnešního Glasgow Underground). Poprvé mimo provoz byla už za 2. světové války, kdy ji zasáhla německá bomba. Napořád však byla uzavřená až v roce 1977, během modernizace celého systému metra, za které byla nahrazena zbrusu novou stanicí s názvem Patrick.
A na ty nejkrásnější stanice na světě se podívejte TADY.